Devítiletá Bhawana Thami trpěla od narození vzácnou poruchou, celou pravou tvář měla pokrytou hustou srstí, a podle lékařů, kteří holčičku nakonec operovali, mohla vzácná hormonální porucha nakonec způsobit i rakovinu.

Naštěstí jí ale pomohli odborníci v nepálském Káthmándú a holčičku zbavili jejího utrpení, i když operace nejsou ještě u konce, tu poslední podstoupí, až jí bude čtrnáct let, a pak už by po její nemoci neměla být ani stopa. Operace měla i další důsledek, a to ten, že ji mezi sebe přijali lidé a děti z její rodné vesnice.

Malá Bhawana se totiž nikdy neviděla v zrcadle, její starostlivý otec dal odstranit z domu vše, v čem by se holčička mohla zhlédnout, aby neutrpěla šok. Do oblasti Dolakha ale jednou zavítal žurnalista a dívku vyfotil a pak jí ukázal její tvář. Tehdy osmiletá Bhawana byla otřesená z toho, jak vypadá, a pochopila, proč je izolována od společnosti a od dětí.

Pověrčiví vesničané totiž věřili, že nemocná dívka je čarodějnice, a celá rodina se držela od ostatních stranou. Dívenka si ani nehrála se svými vrstevníky. Teď ji ale lékaři vrátili zpět do života a děti, které bývají nejkrutější, ji přijaly mezi sebe jako sobě rovnou.