Šéfredaktor eXtra.cz Pavel Novotný glosuje každý pátek dění v Ulici, kterou sleduje jeho manželka… A on se každý den po návratu z práce nadšeně přidává…

Temnotu prosvítil paprsek růžového slunce, Ulice je zpátky a nezměrné utrpení seriálového národa, který si vytrpěl mnohem víc než jiní, kteří si myslí, že trpí (Ukrajinci, Syřané, Severokorejci, sběratelé mílí malajsijských aerolinek, diváci zpráv TV Prima, když moderuje Šebrle, tepličtí muslimové, tepličtí domorodci, osazenstvo kinosálů s Babovřeskami 2 na programu, latentní heterosexuálové ze štábu Babobřesk 3 atd…), je u konce.

Než jsem se pustil do psaní, dal jsem si pro podzimní recenzování tři absolutně neporušitelné podmínky:

1. Nebudu se smát scenáristům, že se musejí se ctí popasovat s náhlým úkolem vyexpedovat Libušku ze seriálu, což je prostě nesplnitelné a nebylo by fér si z nich utahovat.

2. Nebudu používat pejorativní výrazy u pozitivních seriálových postav v důchodovém věku.

3. Nebudu zaujatý proti Peškovi s Amálií jako páter Koniáš, když to není ani nutné, ani zábavné.

Závazek jsem vzal opravdu vážně, stanovil si autocenzurní sankci v podobě pokuty 200 korun do redakční kasičky za případné mimořádné porušení jakéhokoli bodu a po zhlédnutí pondělního dílu a dvaceti minut úterní epizody jsem tam byl za dva tisíce čtyři sta, a to jsem ještě dvakrát podváděl… Bože, ta Amálie je taková kráva, že Eva Feuereislová z VyVolených 4 je v jejím stínu nejvyšší morální bytost univerza!!!!!

Než tuto podvodnici usvědčím z nechutností, vrátím se na samotný start desáté sezony, k pondělní epizodě. Podívej, milý čtenáři, víme svoje, že jo, vesnici je třeba během měsíce přesvědčit, že Libuška a Seidl už nejsou ty hrdličky, co byly v červnu, točilo se to v dubnu, představitelka neurotičky se akorát vrátila z blázince, ty vole, co to kecám, z lázní (prý, údajně, je to lež, nervy) a na Nově si mysleli, že Líba se Seidlem bude až do Vánoc 2017, kdy jí doktůrek přizná, že v letech 2015 a 2016 omylem zplodil vedle v bloku tři děti se čtyřmi různými ženami. Ale ouha, Zuzana Vejvodová si vzpomněla, že už nechce rejžovat v nekonečném seriálu (zjevně ji pustili na revers), a hurá za Töpferem na Vinohrady. A tak se museli scenáristé předvést…

(přerušení textu, prosím čtenáře, aby přešli až za závorku, která je určená právnímu zástupci Zuzany Vejvodové: „Hele, hombre, všecko je to proložený kouzelnými slovíčky, takže klídeček, jo, ať tě to ani nenapadne, celý tento text píši zfetovaný, jeho čtenáři jsou informováni, že se jedná o vylhaný pamflet a ironii, a všichni víme, že to, že Zuzka nebyla celý březen v seriálu, protože zmizela ze dne do Francie, odkud se hlásila jen přes Skype ob lichý týden, je normální děj, vole, a fakt nebyla v reálu v blázinci, to ne, to je nesmysl, to si vymyslel ulhaný bulvár, fuj, hanba“)

Nejde o nás fajnšmekry, ale o vesnici, která je blbá a schopná sežrat cokoli, jen času je málo. I tak jsem čekal, že po tříminutovém připomenutí červnového děje se bude pět minut dít něco jiného, než že bude rozesírán do té doby dokonalý a perspektivní vztah doktůrka s troskou, ale vy jste to vzali pěkně od podlahy. A je to velká prdel.

Jistě, nenapadlo vás nic chytřejšího než vyhrotit svěřenecký soud s matkou jednoho z devatenácti levobočků felčara, což v praxi vypadá tak, že génius tyranie Eliáš na půl plynu hecuje situaci a Seidl s Libuš jsou za pět minut v krizi, aby jako bylo zaděláno. Eliáš přitom jede těžkou šolíchačku, ostatně ví, že TV Nova mu jde na ruku, a tak jen kalí vodu znevěrohodňováním situace v bytě jeho ex a do toho si nad dortíkem vodí Borise, který hned od prvního dílu dokazuje, že se z něj během prázdnin stal ještě větší kretén, než byl předtím. Jistě, je to puberťák s intelektem strunové sekačky z Lidlu a čelí maniakovi, ale doprdele je mu sedmnáct a když má rozum na to osnovat logistické hříčky na ose Marie před školou – Marie u mě doma v pokojíčku na posteli – Moje ruka v jejích kalhotkách, tak snad může přijít na to, že tatínek je pořád zlý a maminka hodná, což se mu nedaří a já začínám mít o kluka dost strach.

Každopádně Eliáš jede bomby a kdo Ulici sleduje pravidelně a je souběžně nepřející, zlomyslný píčus (98 procent české populace), musí si chrochtat. Ministr teroru kráčí s retardovaným synkem (jeho biologickým otcem inteligentní Eliáš být nemůže, pravděpodobně si alkoprincezna tehdy upíchla s křížencem vrátného a mixéru od šmejdů (vrátný občanku má, ale všechno od Trošky viděl třicetkrát, neumí číst a psát a fandí Spartě, za což ale nemůže, vychovala ho coby nalezence divá zvěř), a potkají Romanu. Ta, protože je ještě blbější než Boris, a to je v seriálu už jen osazenstvo pekárny a Lumírova mikrovlnka, Eliášovi lehce povyhrožuje a ten namísto aby jí zapálil na hlavě pneumatiku a opekl si nad ohněm její dítě, nebožačku šetří a perlí:

„Jsem u soudu musel říct pravdu! Umožnil jsem tím Adámkovi vídat tátu!“ nebo „…Borisi, je to chudák ženská, nemůže vydejchat, že kvůli ní nejsou lidi u soudu ochotný lhát!“ aby na závěr tasil hlášku, která se zapsala zlatým písmem do historie seriálu, vychutnejte si ji slovo po slově: „Hele, ať jsme na tom s tvojí mámou, jak chceme, nikdy v životě by mě nenapadlo vymejšlet na ni špínu!“

Eliáš prostě odlehčeně by the way manipuluje syna, ale on to ani nebere vážně, tohle nemůže brát vážně ani člověk, který žije na Marsu a o Eliášovi nikdy neslyšel. Jedná se o veselou vložku, která má při středě pobavit diváka, ne někoho oblbovat, protože u Eliáše se učila manipulovat i samotná manipulace a co se stane? Kretén Borísek mu to sežere i s navijákem, za což částečně nemůže, protože scenáristé ho v rámci improvizačních škatulat odsoudili do role 3× většího trumpety, než byl předtím, což je opravdu mrzuté, neb hoch je od narození prvok s jitrnicí na hlavě. A show pokračuje. Naočkovaný a poďobaný jantar jde domů zjebat svého nevinného otčíma (Nova mu k tomu napíše do děje náhlou nemoc jeho nemyté pukoprincezny, aby byl nasraný a rozhozený ještě víc), to učiní a když domluví, absurditu situace korunuje Libuška, která Liborovi vytkne, že se snaží prvokovi otevřít oči, což postrádá jakoukoli logiku, krom té, že producent nakázal, že chce do pátku krizi a po víkendu domácí násilí, a tak se myslím máme na co těšit. Počítám, že v pondělí přijde Libor domů s kytkou (nemá se za co omlouvat, ale je to ve scénáři), Libuška ji nepřijme (není důvod, ale je to ve scénáři), Libor to kousne a dá ji mamince, která mu řekne, že Libuška je ve skutečnosti na ženskou přeoperovaný osminásobný vrah a smrdí jí z pusy (naprosto iracionální, ale je to ve scénáři), a do toho Libuška sdělí Liborovi, že jí vadí, jak každé ráno při obouvání blbě čumí na věšák na klíče, ať táhne (nesmysl, Seidl blbě čumí pořád), načež se Libor podiví, že ho místo zásnub čekají další námluvy, ale mávne nad tím rukou a odejde (kravina na kvadrát, ale co se dá dělat).

No prostě za 14 dnů přijde do seriálu tatér a odvede šilhající alkohysterku z bohaté Novy k chudému divadlu a my to do té doby musíme vydržet. Jasně, ptáte se proč husotatérku s hladinkou prostě nesrazí před Coolnou náklaďák, když v Ordinaci zavraždí každou manželku primáře, která opouští seriál. Nejde to, Libuška je postava, se kterou se identifikují 2 třetiny divaček (alkoholička se čtyřicítkou na krku, co jede antidepresiva, zapíjí je vínem a má smůlu na chlapy), a udělat z nesvéprávného Boríska sirotka (jeho otec není otec, ale kníže pekel, a tedy nadpřirozená bytost, kterou navíc do roka někdo trefí zezadu sekyrou a ani nebude uklízet tělo, protože za vraždu Eliáše je deset hodin nucených prací s možností předčasného propuštění), to by bylo moc, nota bene když si ta holka konečně zaslouží trochu toho štěstíčka (mělo podobu solidního prcálisty Libora s vysokoškolským titulem, což bylo herečce málo, a tak na odchod, aby si jako divačky oddechly a poplakaly, dostane ta slepice mladého, svěžího tatéra, který může třikrát a má v Londýně síť salonů, ulitou miliardu a podíl v lihovaru), takže místo aby Libušce diagnostikovali leukémii s perspektivou dožití tři dny, najde konečně štěstí, fuj tajksl, ale to říkám jen mezi námi, na vesnici vzkazuji, že je to pěkná pointa jejího příběhu a s tatérokancem bude žít šťastně až do smrti a zplodí přitom osm tatérčat s britským pasem a IQ třikrát vyšším, než má Boris, takže happy end jako svině.

Než popojedem, vrátím se ještě k citacím, které jsem si vypsal. Nejen Eliáš totiž perlil (zachytili jste, jak se schválně přitočil při rodinném odjezdu Seidlových k doktůrkovi a pošeptal mu do ouška „nebude to dlouho trvat a Libuška pojede s náma“?), což vynervovaného lékaře (normálně emoce zvládá a Eliáše si už tak nebere, ale teď je ve scénáři, že ho vytočí i pomyšlení na nepřítomného Eliáše u stánku se zmrzlinou na jiném kontinentě a potichu) rozbije tak, že minutu v kuse s červeným ksichtem a šílenstvím v očích krotí tik, zatímco Elda spiklenecky pomrkává na Boríska, že mu koupí autodráhu a jeho matka je kráva… Zdánlivě nevinná scénka, která mě velmi pobavila, zatímco běžná divačka doma u žehlicího prkna přemýšlela, jak to, že Boris větu nejen neslyšel, ale ani celý podlý útok svého zlootce nepostřehl (jistě, mohl by, ale rekvizitáři mu předevčírem odnesli mozek a schovali ho mezi ostatní miniatury ve skladu antiperlí a diabolek) a aby bylo fakt na Slovácku jasné, že Boris věří otci a ne matce, uhrovatý Mongol ještě v té samé epizodě dvakrát ujistí inteligentního otčíma a zkušenou matku, že Eliáš už není zlý, neboť se polepšil, zatímco z nich se stávají pěkný kurvy, a práskne dveřmi…

Co se dalšího děje týče, líbí se mi, jak se skvěle vyvíjí neštěstí všech dalších rodin. Vrchní trpitelka seriálu, přemoudřelá opruzka Ema bude skutečně zavlečena chlípným Knoblochem do Kašperských Hor, kde se bude trápit sama, daleko od kamarádů, vydána na milost a nemilost zvrhlíkovi, se kterým bude střídavě spát a betonovat. Nic proti, jsem rád, nesnáším ji, ale šokuje mě, jak to bere v pohodě. Pamatujete, jak tato náhradní vnučka seniorů u beden obden fňukala, že do Kašperek nechce, a prosila svého (mimochodem hodnej kluk, ale rovněž mozkově de facto lidoop) bratra, ať ji adoptuje? A teď už moudře a statečně tato křehká dívenka dodává optimismus zlomeným Liškům a v pohodě si balí čemodan. Nevím, no, buď ji začal Knobloch přitahovat, nebo jí někdo nakukal, že na Šumavě rostou místo obilí gumoví medvídci a barbíny a na každých padesáti metrech mají taneční kroužek a koťátka.

Než se na týden rozloučíme, abychom se mohli věnovat kvantové chemii, překládání perských básní do finštiny a Ulici, musíme si ještě rozebrat zrůdnost, kterou předvedla falešná Amálie, o které nejsem schopen psát tak, aby mě polovina čtenářů nezabila, čili si dovolím poslední odstavec napsat ve dvou vyhotoveních, vy si vyberte a prosím fakt nečtěte protiodstavec, respektive inteligence může, ale ti, kteří nejsou tak chytří jako pan Novotný atd., ale zase jim jde od ruky práce v zemědělství, sledování kanálu Prima Love a věří tomu, že paní Gottová a pan Okamura jsou upřímní lidé a co je v Rytmu Života, to je sichr, a duchové existují a kartářky nejsou podvodnice a Lucie Bílá vstává a usíná s pomyšlením na nuzáky a ne na milence, no prostě moji milovaní diváci Prásku a masa, která živí odvětví, ve kterém pracuji, ti v ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NESMĚJÍ ČÍST TO DRUHÉ, jednak by tomu nerozuměli, a kdyby náhodou jo, přišli by o iluze, a kdyby náhodou ne, zapudili by mě i eXtra a Prásk a to je nežádoucí. Ech, tak tedy, nedává mi spát středeční výjev „Amálie osiřela s Karolínou“.

(verze pro proletariát a ty méně obdařené)

Je dobře, že moudrá Amálie vstoupila do zdánlivě neřešitelné situace mezi synem a maminkou Adámka. Její moudrost, nadhled, pojmenování skutečných příčin sporu a především vyložení karet na stůl v podobě názoru, že živením zbytečné nenávisti oba chybují bolestivě ne pro ně dva, ale pro to nebohé dítě, no prostě klidná rozprava těchto dvou žen, z nichž obě milují Libora Seidla, ale on je věrný jen jedné z nich, konečně dal Adámkovi naději, že jeho rodiče snad přece jen najdou společnou řeč v situaci, kdy vlídné slovo a snaha o sebereflexi znamenají mnohem víc než nesmyslné lpění na stanoviscích, která nejenže problém neřeší, ale příkop ještě prohlubují. Ještě že Amálie, tento maják v oceánu Liborových nemanželských, manželských, nevlastních a bůhví ještě jakých dětí a jejich matek a macech, nakonec vždy navede rozkolébaný škuner hnaný nenávistí do klidných vod.

(verze pro inteligenci)

Ty vole, to je bych blil, co zase ta stará továrna na pokrytectví a rozesírání všeho předvedla. Klasická Amálie „Do ničeho se nepletu, to je vaše věc, to si musíte vyřešit sami“ Seidlová!!! Ty vole, tahle nacistka převlečená za anděla, které nestačí, že dokopáním senilního restituenta Peška získala nárok na polovinu činžovního domu a rybářské chaty (+ tři basy plné vratných lahví a otravný čokl), ona se ještě bude srát Liborovi do sporu s Karolínou. Její syn vede lékařskou praxi, hroutí se mu vztah a je terorizován sadistou, do čehož se soudí o dítě z jiného vztahu s krávou, a přesto se snaží neobtěžovat matku, jejíž úkol v jeho životě spočívá v tom, že funguje coby dispečerka čekárny, měřička tlaku a babysiterka dvou batolat (Adámek, Pešek), se prostě musí do situace vložit. Takže zatímco se snaží naoko do ničeho nekafrat a jen dělá ten svůj ksicht „Myslím si svoje, ale respektuji tvé právo se v té věci rozhodnout sám“, počká si na Karolínu a sprostě využije společné chvíle ke zmanipulování Karolíny ve věci pokračování soudního sporu. Jedná samozřejmě cíleně v zájmu syna a to tak rafinovaně, že prostou husopasku neschopnou úsudku, natož odporu proti podobnému nátlaku, psychicky poškodí, ovlivní v neprospěch jejího dle mého soudu zákonného požadavku a ještě celou věc před synem zatají. Jistě, dělá to chytře, prosťáček u televize ji má i nadále rád, ostatně většina divaček Ulice je jí věkově podobná, je schopná v mezních situacích tasit svůj pokřivený charakter s výmluvou, že jedná v zájmu rodiny, zatímco v reálu jedná hlavně v zájmu sebe, a co víc, všechny mají doma syny, jako je Seidl, kteří jim trousí po světě vnoučata, která je nejprve neznají a pak okrádají. Amálie je prostě vychcaná jak mraky, je to svině převlečená za anděla ve zdravotnickém mundúru a vůbec bych se nedivil, kdyby v minulosti nějaký čas nepůsobila v nemocnici na půl cesty mezi Rumburkem a Havlbrodem, kde se nápadně zvýšila úmrtnost pacientů a z šatny se ztrácely kolegům věci.

Domácí úkoly pro postavy a štáb:

Vilma Nyklová

Hele, já vím, že máš Alzheimera a i tak jsi blbá kráva, ale věta „Lumíre, jednou tě na tom kole klepne pepka, to se teprv budeš divit“, to je patvar nehodný vedoucí úseku prodeje henry vajec, rohlíků a roznášení drbů. Říct to Hadrbolcová, nikdo se nediví, ta je ráda, že trefí domů a pozná krám od jezera, ale měla bys přestat chlastat.

Hložánek senior

Hele ty donchuáne, být coby nápadník pro prdel Simoně, která bere vše, co má na viagru a nemá to místo hlavy chodidlo, to je fakt umění. Napiš stokrát: „Tesilové sako, propocená košile, řeči o síle, když mluvíš o své uzence, šišlání a především předstírání znalosti integrovaných obvodů (Já se vám na něj podívám, tomu já rozumím, v tom jsem silnej, notebooky, to je moje) končí vždycky stejně.“ Nezapícháš si a ještě jsi pro prdel celému kadeřnictví, jinak centru debility, které i přes své inteligenční limity konečně chápe, proč chodíš do bordelu. Soustřeď se na idiota, co dělá starostu, skol jeho, Simonu skolíš pak, vona ti nakonec v tom řetězu na tvém nahém těle pod státním znakem podlehne.

Boris

Piš si, jo ty neumíš, to je fuk, zkus slabikovat: To, že tatínek tvrdí, že už je hodný, a ve scénáři je napsáno, že tomu věříš, ještě neznamená, že uvěřením tomu před dětským publikem seriálu neklesáš na mentální úroveň špatně nastavené výhybky na slepé koleji seriálu Mašinka Tomáš. Borisi, já vím, že jsi retard a manipuluje tebou zrůda, ale když ti pan doktor a maminka něco radí, pak to myslí určitě lépe než tvůj tatínek, který tě dávno neznásilnil, neokradl a neprodal na pokusy jen proto, že i jemu to připadá u vlastního děcka přes čáru.

Režisér Klein

Ty starej pardále, já ti říkám, hoďte tu krávu pod náklaďák, dokud je čas, tohle nedopadne dobře, ty vole, tys stihl za pět epizod porušit třikrát všechny zásady pátera Knoxe a to má za chvíli do toho všeho vpochodovat těhotná Miládka!

Eliáš

Hele, zbav se tý pankáčský krávy, mám pocit, že má na mladýho tříprocentní vliv, což u tebe neznám. Jako je ti jasný, že ty hovada, co to píšou, nechají mladýho odhalit, že ses ho s ní pokusil rozesrat, a ztratíš ho? Mně je blbý ti, ó velký vezíre, radit, ale vole, co ji zabít hned a mladýmu nakukat, že jela na Woodstock a tam se utopila v bažině. Aby nebylo pozdě. Jo, já vím, já vím, řekl jsem příliš. Kdyby cokoli, jsem k službám, ó, nejvyšší.

Solaříková

Říct svalnatému Jordánovi a jeho šukedelické kočičce, že se mají nejdřív obléct a pak si můžete popovídat, je sice na místě, ale nesmí to vyslovit postava, kvůli které museli byt omladiny komplet přesunout z třetího patra ateliéru do přízemí, které předtím vybetonovali. No to je fuk, úkol zní jasně: Hlavně se nesvlíkej ty.

Brežněv

Jako chybíš, ale zase konečně skončila polární noc, je normálně vidět na krok a není třeba okolo tebe chodit s křovinořezem.

Simona Pavlicová

Kup si vibrátor. Jako nic ve zlým, ale když vidím ty tvoje dva nápadníky, je samota automatickou volbou. Jo a kdyby se porouchal, nedávej ho opravit Hložánkovi, žádnou pájku doma nemá, ostatně nemá ani domov a až ho mít bude, dílnu v něm nehledej. Já se ti divím, že to nezkusíš na Kalinu, ty ho budeš masírovat, on tě naučí malou násobilku a na rozdíl od Hložánka ho nebudeš muset stříhat.

Zuzana Vejvodová

Nesmrtelná postava v nekonečném seriálu, kde mi tolerují měsíční absence, jsou na mě hodní, protože jsem křehká, a na účtu přistane jednička ročně… Ideální čas spálit mosty a jít hladovět k Töpferovi, zatímco pravé umění dělá Nova, ne Vinohrady.

Jarda Jágr

Vrať se, ale až po vyprodání lístků, ne že to vohlásíš teď a voni je zdražej.

Ať žije Ulice, vidíme se za týden.