Ulice mě baví jako nikdy předtím, akorát by tam mohli souložit o padesát let mladší lidé (musí proboha Pavlicová vyslovovat slovo sex? Do hajzlu, u toho seriálu většinou večeřím!!!) a mladou Toužimskou – Liškovou – Trpitelovou by si měli vybrat kluci z IS coby ideální oběť své kinematografie, neb je vzácným souběhem roztomilosti a faktu, že nikomu nebude chybět. Důležitý jsem stejně jen já a Ulice a já ji nenávidím a Ulice je jenom jako, takže pozůstalí z rodu Lišků a její umolousaná matka odpadají.

Generální tajemnice Organizace ubrečených sirotků Ema by skutečně potřebovala prožít pár let na Blízkém východě coby ozářená oběť dětské práce v továrně na atomovky nebo něco jiného, strašlivě nebezpečného.

Sleduji seriál dva roky a Emu jsem neviděl fňukat nebo se tvářit jako umučení boží jen jednou – když jsem ji potkal v kostymérně na Nově, a to přesně na tři vteřiny, než zahlédla v místnosti ona mě a byla okamžitě zpátky v roli. Ztratí se čokl, bratr se roztahuje v pokojíčku, kamarádky šly hrát na schovku (spálená jíška neplatí, pravidlo zavedeno poté, co uhořel Griša, ačkoli Emě to nevadilo, poněvadž jeho smrt umožnila jejímu pěstounskému otci začít podnikat v truhlárně), Toužimská mě sere, opustil mě chlapec, Miloš mi ji vrazil, Miloš mi ho tam chce vrazit, matka mě chce zpátky, musím se stěhovat, nemám kontakt s kamarádkami, kurátor je zlý, nelíbí se mi harmonogram návštěv, ble, ble, áchich ouvej, to mám ale těžký život, když mě živí čtyři rodiče, mám dva teplé domovy, dvoje kapesné, vzdělání a zdravotnictví zdarma a zdědím polovinu otcova podílu v truhlárně a část statku, lesů, polností, rybníka a cihelny v Kašperských Horách na hranicích s kapitalistickým Rakouskem…

To je tedy neštěstí, ty krávo!

Devatenáctá migrace mnou nenáviděné hromádky neštěstí mě opravdu bavila, zejména předání trpitelky zpět do Prahy, když Miloš začal řešit peníze. Dobře to vytáhl a vyžebral na Liškových soucit s případným prodlením příspěvků, ostatně proč by platil na Emu on, který, co se jí týče, nemá krom znásilnění žádné téma a Liškovi jsou přeci krom zmíněného podnikání na tom dobře. Lišková donese z pekárny, co se neprodá nebo nesežere Lumír, nájem neplatí, Anča ho má po otci, na Bludného Holanďana Frantu přispívá Zuzanka a na copatou trpitelskou nánu přispívala odjakživa sociálka formou pěstounských příspěvků. Mít tohle hryzači kůry, spisovní Maléřovi, mají za dva roky naspořeno na vilu, pokud podraží dráha nebo zruší Lidl za rohem, tak za měsíc později. Vychovaní Liškovi prostě neživí ani jedno svoje dítě za svoje a ještě tak, aby Knobloch, který má výdaje za antidepresiva pro manželku a fekální porno, které platí v Reichu ve tvrdé měně, byl na věci škodný.

Nelíbí se mi ani utrpení té, která Emě gen permanentního utrpení předala – staré Toužimské, jejíž představitelka se v době natáčení současných scén rozváděla, v maskérně na Nově si vrásek nevšimli, a tak má v poslední době dvoje. Všechno je na hovno, dceru nezvládá, ta se vrací do Prahy a do toho se chce rozvádět, pokud jsem dobře sledoval, co se bude dít!

Co si to ta vychlastaná odkvetlá slunečnice s výhledem na přechod a smrt vůbec dovoluje? Miloše si vzala, slíbila mu oddanost, on ji vzal na své panství, zbavil ji koule na noze – Emy, udělal jí dítě, tedy pokud není ve skutečnosti její dcery, a dělá jí sluhu! A že ji sedmnáctkrát za díl shazuje? Neměla by být ráda, že na ni místo toho neútočí Molotovovým koktejlem v jedné a nastartovanou motorovkou ve druhé ruce? Pobavila mě jeho hláška: „Ty se hlavně nezapomeň vyčůrat, ať nemusíme stavět hned za Chuchlí, známe se,“ kterou naložil mrtvole před odjezdem z Prahy, pravda, trochu necitlivě, když tam právě opět nechávala dceru, což obě obrečely, čehož už si běžný divák ani nevšimne, protože ty dvě kralují v slzách od chvíle, co je nějaký scénárista v hluboké depresi do seriálu vepsal.

Naposledy k Emě – tak, jak mi chyběli v tomto týdnu Maléřovi, kteří byli v kulisách málo (z Prahy je to k lesním studánkám – rodinnému zdroji pitné vody – daleko, a tak se pravidelné měsíční pěší pochody s kanystry na zádech protahují), potěšilo mě Emino zhodnocení Maléře juniora, jehož potkala ve škole, kdy o jeho náloži mluvnice spisovné češtiny referovala večer zkoprnělé rodině. Blbě nečuměl akorát Liška, který neví, co je to mluvnice (zná jenom Gambrinus desítku, sex, cirkulárku a deník Sport), ačkoli blbě začal čumět hned vzápětí, jen se ukázalo, že se blíží Knobloch, jehož věčné požadavky na občerstvení, jen vejde do dveří („Nebyla by nějaká bábovka, mám hlad jako vlk“), jsou mi velice blízké z osobního života, pokud jste právě nezabíjeli nebo nemáte doma továrnu na čokoládu, ani jednoho z nás si rozhodně nezvěte. Mě možná zklidníte jointem, ale Knobloch, jak nemá co do huby a tři osoby ženského pohlaví k terorizování okolo sebe, tak má okamžitě po náladě, což z něj ale pořád dělá desetkrát většího rozveselence než z jeho ministryně pro plačky a soužení, kterou si vzal za ženu, jen co si na radnici zobl oříšků na stole tajemnice a hladově se podíval směrem k bachoru starosty.

Dvě poznámky k největší zadnici v dějinách televizního vysílání – Tereze Jordánové. Jednak podle mě čte tento sloupek a po posledním obvinění, že se mi nevejde na mou plazmu s uhlopříčkou 172, zřejmě přestala přijímat potravu a ty učitelské kostýmky jí celkem sluší, potom, jak jsem se opakovaně informoval u svých seriálových zdrojů, opravdu začne chodit s chlupatou koulí.

Byl jsem na svého informátora fakt nasraný, protože před měsícem mi potvrdil, že kráva jordánská bude chodit s mladým fyzikářem, ale zapomněl mi říct, že až po chlupaté kouli, o které tutově na podzim vyjde najevo, že je biologickým otcem Eddieho housenkáře, protože vzájemná podoba (chlupy na zádech, místo hlavy metrová koule plná červů a po Krakonošovi druhý a třetí největší plnovous ve střední Evropě) je až neuvěřitelná, kam se hrabou pokrevně příbuzné dvojice Petr Novotný a Pavel Novotný, Monika Štiková a Ornella Koktová Štiková nebo Hana Mašlíková a Dolph Lundgren.

Jordánová tak nemůže na škole dlouho vydržet, protože až paní ředitelka zpozoruje, že namísto soužití s jejím retardovaným synkem, co učí výtvarnou výchovu a základy kuřáctví, kopuluje na ose chlupatá koule – mladý fyzikář – náhodný kolemjdoucí, tak si to pomašíruje, protože toho studenta, co byl řešen, skutečně poškodila, a když k tomu připočteme ještě její systematické odmítání ředitelského pazdráta bez perspektivy, nemělo by mít její učitelování delšího trvání než faktická existence Diváckých zpráv konkurenční Primy, o kterých se říká, že je sledují jen kameraman, uklízečka ve studiu a na svůj part připravená Gottová, pokud se ovšem za dekorací nechichotá se Šimůnkem, který ví, že kdo si počká, ten se v některých případech natuty dočká.

Závěrem dodávám, že jsem nepokrytě přál Peterovi Gekovi nepřijetí do zaměstnání, mám ještě v živé paměti, jak s kolegou vyšetřoval zabití Igondy (měsíc chodili okolo baráku a ptali se chodců, zda znal Kláru Peškovou, pak poslali na měsíc do vazby nevinného a nepřijít se starému Klekí Petrovi Cibulková sama přiznat, tak buď stráví Jarda Hejl zbytek života sexem se spoluvězni, nebo je z toho kriminalistický pomníček), a Peter má tu drzost ucházet se o přijetí na Policejní akademii.

Přikládám vyhlášení tří nejhalucinoge­nějších hlášek týdne, které zavedu pravidelně, neb scénáristé Ulice jsou zjevně v ráži:

Růžena: Já se dokážu ještě vo sebe postarat, tak nemožná ještě nejsem. (tím postarat – to myslíš, že přebalit se ještě zvládneš sama v kumbálu za pekárnou, pokud se tedy do zaměstnání dobelháš)

Hejl: Ať jde do háje, fakt, ať jde do háje, vopravdu! Liška: Klidně, ale po pracovní době! (aneb to máte z toho, že toho idiota Matouše zaměstnáváte, dodržujíce povinné kvóty EU pro zaměstnávání mentálně retardovaných mongoloidů ve dřevozpracujícím průmyslu)

Matouš: Třeba ta Alice vůbec není na kluky! Přeci mám právo vědět, na čem jsem. (říkáš to, jako by sis někdy zapíchal, i když jsi chodil s permanentně nadrženou hluchoslepou heteračkou)

Ať žije Jarda Jágr, hlavně až zruší Facebook!

Ať žije drahé metro, které vyžene Maléřovic z ráje!

Ať žije Knoblochova na Emu nadržená motorovka!

Ať žije Eliáš, ať žije kdekoli!

Ať umře Islámský stát!

Ať žije Opencard!

Ať žijí housenky v Eddieho hlavě a jejich biologičtí rodiče v hřívě chlupaté koule!

Ať žije Ulice!

P.S.: Bonus pro pravidelné čtenáře za to, že i dnes četli. Napíšeme to až zítra, ale vám to vybleju za věrnost hned: Vilma „Buď mi došla baterka v naslouchátku, nebo už hovno slyším i s ním“ Nyklová brzy najde v bytě náčelníka Mastné huby a svého synka těhotenský test! Ano, v Ulici se za pár měsíců narodí malá tlačenka a hned budou díky podobě s mladou Jordánovou ve vzduchu další otázky…