Šéfredaktor eXtra.cz Pavel glosuje každý pátek dění v Ulici, kterou sleduje jeho manželka… A on se každý den po návratu z práce přidává…

Postavy milované show mi chováním připomínají běsnění v Uhříněvsi a některým z nich dnes vystavím nekompromisní stopku, co se týče jakékoli autorské benevolence a pochopení pro jejich situaci. Předně kokotský Romeo Henry, který ve svém dvouměsíčním pálení za vraždícím strašidlem Ivanou, při kterém se zesměšnil před všemi uvnitř i vně televizního přijímače, konečně předvedl, že jeho věčné poučování všech ve výčepu o tom, jak jednat se ženou, končí při uvedení do praxe tím, že jste nejprve k politování, abyste byl následně pro smích a ještě si u toho myslel, jaký jste lev salonů!

Po tom všem hysterickém odmítání, letících předmětech a návštěvách v nemocnici (cele předběžného zařízení, blázinci a různých kutloších), kdy byl vytrvale odmítán a dehonestován, mu Ivana pošle cvičnou SMSku „Stýská se mi“ a ten jantar Henry, místo aby alespoň chvilku předstíral, že otálí, nakluše okamžitě s kytkou a uplakanýma očima, aby zkušená běhna okamžitě poznala, že ho má na lusknutí prstů s bižuterií v předsíni, i kdyby předtím odpravila paní domácí, hrozilo jí dvacet let a měsíc všem okolo předstírala, že je nekontrolovatelně běsnící psychopatická asociální bestie se sebevražednými sklony.

Ale aby v tom nejel jen Henry, vytočila mě i Ivana, respektive scénárista, který má na starosti její dějovou linku. Děláte si ze mě pr**l, že frajerka předvede psychiatrický zázrak v podobě přerodu z apatické zombie na cestě k Nuseláku do sebevědomé ženy vamp, která „nikdy nechtěla tak žít“? To jako minulý týden nevěděla, že stačí esemeska a hrůzné dno se změní v ráj na zemi? Nevím, co jí dali na odchodu ze špitálu za dryák, ale chystám mejdan a chci toho za dva tisíce…

A dovolím si ještě poznámku, která není vhodná, a proto ji budu adresovat přímo Vilmě Cibulkové, vy ostatní jděte na další odstavec: „Hele Vilmo, já vím (héééééj, ty nejsi Vilma, co tu děláš, něco jsem říkal a nejsem fakt z práce zvyklý diskutovat!), že Maryl Streep a tyhle holky se jednou za pětiletku ukážou ve scéně bez make-upu a pak za to dostanou pochvalu ve Variety, jak to bylo ženské a ble ble, ale tobě někdo řekl, že v roce 2014 to bude bez make-upu celé? Milionkrát jsem vytýkal filmařům tradiční kiks, kdy je herečka ráno v posteli nelogicky nalíčená, protože je to kráva, která na tom trvá, ale u tebe bych tuto častou chybu nedůslednosti režie nejraději uzákonil.

Ještě jsem ani nevydýchal scénu „Miriam se šimpanzím nadšením kvituje pokračování vaší ubohé romance“ (samozřejmě v saku, dvou miliontém šestém) a už musím koukat na výjev, kdy vás tato ředitelka rozpaků, která neměla padesát let sex, načape omylem v posteli. Jen se mi zklidní tep, vynoříš se zpod peřiny zase ty a já mám pocit, že jsem přepnul na Horror channel! Vilmo, Ivano, lehký make-up, těžký make-up, kýbl na hlavu, cokoli, jen ne tohle!

A třetím do party ztracenců je samozřejmě štramácký šéf mordparty nad hrobem, který dva měsíce řešil vraždu tak, že málem zavřel nevinného tátu od dětí, až se mu radši vrah přiznal sám, ale o to nejde. Jeho rádoby romantické, rafinované námluvy, složitostí připomínající závěrečnou zprávu konference iluminátů (napíše idiotský detektivní román, kde nechá několik konců, ty pak zatratí, dá věc k posouzení milé, která ráda čte, ta to s obtížemi přečte, ale i přes neohrabanost projevu to v ní vzbudí zájem o pointu, načež ji z něj tahá, on se složitě dozná a poprosí ji o pomoc), mohly dojmout fakt jen skalní fans Rosamundy Pilcher, ostatní se těšili na reklamu, že se konečně bude dít něco svižného a přímočarého. Ty vole, nemůžeš jí říct: „Miriam, už mi sice moc nestojí, ale můžeme se držet třeba za ruku a na oral není nikdy pozdě, miluji vás a chci s vámi mít něco jako sex a bavit se o písemkách“…? Je to tak těžké? Ne? Tak chcípni! Nebo si ji bal někde za kulisami mimo seriál, já nemám čas, mám dítě a venku mi pobíhá Rychtář!

Nejen Hejlovi and crew ale předváděli nevídanou rodinnou show. Farští se vycajchnovali také. Výborný byl především Olda, kterého chtěla bývalá a snad už nikdy budoucí stará a marketingová tvář přechodu pro roky 2012, 2013, 2014–2020 Jitka pozvat na narozky, ale bála se, že se bude ošívat, což je divné, ty bréco, hlavně poté, co jsi mu předvedla za „Saigon“ při výsadku z manželství, kdy se stal málem bezdomovcem, který z deprese už nemohl ani flirtovat ve fitku, což jinak zvládal i v polospánku.

Následná „rozjetá“ party, v pořadí už pátá v řadě, na které bych nepřežil dvě minuty (u Henryho nebo v Coolně bych chtěl trávit Silvestra, to musí být divočina), samozřejmě vyvrcholila očekávaným Oldovým zátahem, při němž nás TV Nova prostě nemohla ušetřit kryploidního klišé, kdy rozvedení starci po dlouhé době společně s dospělými dětmi vzpomínají na to hezké, na chvilku se vrátí stará pohoda, při loučení navíc náznak vřelosti, a abych blil, kráva Simona, osoba, která je tak strašně lidská a sympatická, že bych jí vpálil do hlavy kulku dvaadvacítkou s tlumičem, jen by promluvila, to ještě musí okomentovat se zbytkem mongoloidek z kadeřnictví, abychom si jako mysleli, že snad někdy v budoucnu…

Snad ale tvůrci potěší oko úchyláka vztahem Oldy a Adriany, která se stala v týdnu centrem taškařice, kterou mi seriál vynahradil zbylé utrpení.

Že skončí situace v bytě Adriany rytířským nástupem afrošpinavce Eddieho, bylo zřejmé. A já jsem se modlil, opakuji, modlil, aby tento nerozhodný komik dostal od televize šanci v podobě nenásilného řešení. Nestalo se a Eddie dostal po zásluze přes držku tak, že všechny rychlošípačky u bedny musely trpět, zatímco já řval. Dát Patrikovi pěstí dokázal jen nečekaným útokem, před kterým měl můj oblíbený dealer navíc ruce v kapse, a esence červotočárny v hlavě Eddie následně pocítil, co to je razantní odpověď, a dostal na budku, aby si pamatoval, že hájit čest ženy je sice pěkné, ale když jdeš na draka s mečem z hračkářství, končívá to v reálu jinak než v pohádkách. Dealera tak musel „pacifikovat“ senior s uvadajícím libidem Olda a Adriana alespoň viděla, že na patře má rozhodného zájemce o poslední vzdech, zatímco ona touží po na druhém konci bloku bydlícím vyhulenci, který ji sice miluje, ale než se dokope k sexu, nastane éra Hvězdných válek (klid, Miriam a stará Nyklová budou stále žít, milé divačky, tak definitivně jsem to zase nemyslel).

Domácí úkoly:

Miládka: Podívej, maličká, stačilo. Pochopím všechny pokusy vnutit se i s tou kamionovou soupravou místo těla Lumírovi coby rodička, ale je čas přiznat si, že tenhle level prince (pupkatý blb s malým kašpárkem a matkou-teroristkou) je na tebe příliš vysoký level. A navíc tvůj pokus infiltrovat krám Nyklové coby její náhradnice? Jsi ty normální? Nyklová tam bude stát ještě za sto let, zatímco ty budeš pořád někde uhánět (no, spíš ucházet rozvážným krokem přežrané slonice před porodem osmerčat) ženicha, netuše, že krom slepce bez budoucnosti a peněz, zato s depresí, prostě nápadníka neulovíš. A ulovíš-li, stejně ho zalehneš!

Pešek: Nazdar šéfe Ku-Klux-Klanu (dnešní scéna v hospodě, hrdino, příště si pozvi ještě dvacet chasníků z pivovaru, dneska to bylo jeden proti šesti tak fifty-fifty), přiznej se k podvodu! To, jak jsi prokoukl Patrikovu mimořádně rafinovanou lest s obviněním Adriany, bylo absolutně nelogické. Ty kreténe, který jsi při vyšetřování vraždy bavil coby detektiv i tříleté děti, uvěříš narkomanské vnučce na první dobrou její verzi a rozkóduješ rébus? Pešku, co si budeme povídat, že ti v zákulisí vykecal nějaký agilní asistent režie, jak to celé je, ty uličníku?

Patrik: Vykliď pole. Jsou to v drogovém byznysu nepoužitelní mamlasové, kteří mají daleko do tvé razance a rozhodnosti. Adriana je stejně coby dealerka víc nepoužitelná. Polovinu fetu cestou k cílovému zákazníkovi odevzdá dědovi nebo policii a zbytek vyjede, tak co s ní.

Paní Habartová: Dát za pravdu Miládce s tím, že už jsi stará a unavená, a odejít z pekárny na odpočinek. Hele, nejde o to, že bych měl něco proti pracujícím důchodcům, ale jestli mě tam budeš ještě chvíli srát, něco proti nim mít začnu a já se dostanu do ráže…

Mára: Je to snadné, píchej je obě!!! Monika vydrží všechno (je to dcera Jitky, vole, ta neviděla a neslyšela dvacet let) a ta druhá je evidentně kurva, já nevím, co řešíš.

Eliáš: Nedluží ti ještě Miki nějaké prachy? A není čas potrápit jeho macechu? A otce? A nevlastního bratra? A všechny jejich sousedy a zbytek opruzů v akčním rádiu pět kilometrů?

Zdeněk Macura: Koupit italskou dálniční známku a přijít si pro pomočenou Vandu. Mám pocit, že ji Knobloch týrá!

Šťastnou cestu!

A my ostatní se uvidíme za týden.