Jsou seriálové postavy zlé (Alice, Eliáš, Amálie, o které se to nesmí propálit, neb zabije za rok Peška kvůli majetku) a dobré (Pešek, Ema, Včelka Mája, maminka Brendy a Brandova a určitě všechny postavy, které ve všech seriálech hraje Vetchý).

Proč nejsou všichni v kulisách show hodní, nebo naopak krvežízniví, je jasné – kdyby byli všichni hodní, nikdo (krom fanoušků Lucie Bílé, Marka Ebena a primáře Sovy) na to nekouká, taky naopak všichni nemohou být padouchové, protože kdyby nebyl i v opravdu kruté show na pokračování (Vetřelec vs. Predátor, jednání Poslanecké sněmovny ČR, zápasy Slavie Praha) alespoň nějaký náznak dobra, ztratilo by lidstvo víru v to, že není ještě vše ztraceno a má cenu žít, a pak – nebyla by divácká zábava, kterou střety dobra a zla akcelerují.

Obecně ale zlouni dělají zábavu a dobráci zase dávají možnost některým konzumentům neztratit víru a s někým se identifikovat, no prostě některé čitelné a pro skutečné znalce lidské duše mého typu zavrženíhodné, ale navenek neškodné zjevy typu Pešek st. nebo Miriam Hejlová existují na obrazovce proto, že i naprostí kreténi a hovada mají právo na svůj televizní program.

Tyto osoby často odsuzuji hlavně proto, že vás chci pobavit, a ty, co je mají nekriticky rádi, nasrat, a tedy zaujmout. Neboť mě prostě serou. Někdy méně, než tvrdím, ale serou. Aktuálně mě ale jedna z hyperpozitivních figur na uličním orloji sejří tak, že bych byl schopen jejího představitele fyzicky napadnout, jen bych ho na Václaváku potkal a nemusela by být noc, klidně bych si za to šel sednout.

Ano, jistě. Rudolf Hložánek, bytost, která mě SERE, ne, moment, ona mě nesere, ona mě NESKUTEČNĚ SERE! A pod tím neskutečně si představte ne obyčejné „neskutečně“, ale třeba „neskutečně“, které se vlivem radiace stalo něčím tak obrovským, že aktuálně se lineárně nafukující zadek Gábiny Pumrové plus Halina Pawlowská plus těhotná Miládka stále ani ze setiny nevystihují, jak neskutečně mocné je to „neskutečně“, kterým vyjadřuji míru svého nasrání.

Rudolf je monstrum, je to emisar nudy, je to laciná figurka pro ukojení hodných diváků u televizorů, kteří prostě nemají na to, si přiznat, že ten člověk u nich v obýváku nejenže nemá co dělat, ale že prostě v seriálu je jen kvůli kvótám EU pro zaměstnávání tělesně postižených a na Nově je tolik zaměstnanců, že tam prostě pár mrzáků zaměstnat musejí, ale protože už vozíčkáři zabírají větší prostor parkoviště než zdraví lidé a duševního mrzáka (Zounar v roli Boba v Ordinaci) jim pracák neuznal, šoupli jednoho echt chudáka s nalomeným zdravíčkem do Ulice.

Ech, jak mi ten kretén zkurvil pondělí, to se třeba s takovou Poštou pro tebe nebo růžičkovou kapustou nedá vůbec srovnat. Proč ten kretén s francouzskými holemi coby prostředkem vyvolávání soucitu, o který jakoby nestojí, musí v KAŽDÉ epizodě Ulice sehrát dokola ty samé etudy? Nevíte, o čem mluvím? Jo, oni to čtou i nediváci Ulice. Nevadí, rozvedu. Představitel Rudolfa bere v Ulici skoro nejvíc peněz, protože má hrozně moc obrazů, které se neustále periodicky opakují a zřejmě by bez nich skončil svět, jiný důvod pro to scénáristé mít nemohou.

Rudolf Hložánek v každém díle:

  • Přes svůj handicap zkusí udělat něco, na co zdravotně nestačí, nejčastěji manipuluje s nějakým těžkým břemenem.
  • Přes svůj handicap udělá něco, na co zdravotně nestačí, aby následkem toho zaměstnal všechny okolo, kteří mu původně nabízeli, že to přemístí sami, a teď musí přemístit Rudolfa.
  • Přes svůj handicap tvrdí, že žádný handicap nemá.
  • Přes svůj handicap, který je zjevný a omezující, tvrdí, že zjevný sice je, ale v reálu ho zase až tak neomezuje, což zopakuje i poté, co to s ním v epizodě třikrát sekne.
  • Přes svůj handicap, který ho omezuje v jakémkoli pohybu, natož v aerobiku, neustále někomu hrozí holí a obecně vyvolává bitky.
  • Přes svůj handicap, který vyvolává lítost, zopakuje desetkrát před a dvacetkrát po každé reklamní pauze, tedy 120× za díl, že nechce vyvolávat lítost.
  • Přes svůj handicap, za který pobírá částečný invalidní důchod + mzdu v zaměstnání, neustále něco opravuje, za což si odmítá vzít peníze, nebo to dělá rád, což už víme, ale je třeba nám to půl hodiny denně od pondělí do pátku připomínat, a kdyby to šlo, zavolá nám to ten kretén ještě o víkendu. V sobotu pětkrát a v neděli jen jednou, ale důrazně.
  • Přes svůj handicap, který jeho pracovitá partnerka plně chápe a přizpůsobuje mu chod domácnosti, partnerku obvinuje z toho, že nechápe, že handicap nemá, a chod domácnosti neautorizovaně rozesírá.

Dále má tyto libůstky, které zasluhují kulku každá jednotlivě a z nichž nikdy žádnou nevynechá, i kdyby se celý díl odehrával na Marsu sto let po jeho smrti a hrál v něm jen balvan a tři krátery:

  • Každý dialog zahajuje jasným náznakem, že je chápající dobrák, aby dialog končil neurotickou scénou, ve které se vyprofiluje jako nesoudný cholerik non plus ultra.
  • Řekne frázi „to nestálo za řeč“, ač to zjevně za řeč stojí, když si při tom málem zmrzačil poslední dva zdravé obratle, utratil peníze, investoval šest hodin času a ještě bokem nenápadně vykonal šest dobrých skutků.
  • Buzeruje bezdůvodně Markétu, která sice buzerace hodná dylina je, ale desetkrát za epizodu ztrapňovat za jednu držku + dvě odseknutí si nezaslouží, ostatně vše, co říká, je pravda (Nemáte mě co poučovat! Rudolf je tu jaksi navíc! V Sušici mi bude líp, dokud oba nezhebnete! Nevím, proč bych měla uklízet, když to bez řečí udělá Simona, nestihne-li to ten mrzák, co tajně nešel do práce, aby mohl uklidit! Potřebuju peníze, Simona jich má víc než já a hovno se jí pro tu stovku stane apod.)
  • Hraje si před sokem/úřadem/slo­ženkou na rytíře, který Simonu ochrání.
  • Hraje si na rytíře i v situacích, které rytíře nevyžadují, protože se hovno děje.
  • Hraje si na rytíře, i když rytíř nejenže není potřeba, ale navíc přítomnost rytíře nikdo nečekal, nikdo ji nepotřebuje, ba co víc, jestli jsme tu něco nepotřebovali, tak samozvaného rytíře, který dělá pět minut křena, pak urazí aktéra sporu, do kterého se nemusel míchat, aby v závěru potřeboval akutní pomoc všech zúčastněných, protože sice bychom ho nejradši dorazili a zakopali ho pro sichr hodně hluboko s kůlem v hrudi, ale přeci ho tu nenecháme před celou hospodou ležet, že ano.
  • Zruší cokoli, jen aby mohl jít hrát do hospody na různé hudební nástroje.
  • Kritizuje bratra za to, jak se chová, přičemž bratr se chová tak, jako se musí chovat každý člověk, který chce mít peníze a být starosta, tedy má ostřejší lokty, ale alespoň točí ekonomiku (nakupuje alkohol, dává práci lidem, zejména kurvám, a v návaznosti na to květinářkám cestou k ženě, předává a přebírá úplatky, které by jinak ležely ladem a netočily ekonomiku apod.), zatímco Rudolf ekonomiku netočí, navíc na to, že se o něj všichni starají a nic po něm nechtějí, reaguje tak, že lamentuje, ať se o něj nikdo nestará, a vzápětí po nich něco chce (jejda, můžete mi podat berli, upadla mi, jak jsem pomáhal paní odvedle vynést na půdu ten dvoutunový kotel a snesl jí dolů ta kamna, co si beru domů na opravu, abych je pak zaběhnul umístit zpět k ní na patnáct kilometrů vzdálenou chatu, kam je odnesu, to si nedělejte starosti s náklaďákem, hlavně ať máte ve stavení nějaký drobný předmět, který vám slíbím opravit).
  • Pokusí se překvapit Simonu nenadálou aktivitou.
  • Vyvolá paniku, že spáchal sebevraždu, protože se najde platíčko prášků na bolest, které bylo ráno plné a je prázdné, a Ruda nikde (ukáže se, že ve sklepě seká dřevo na stavbu toho srubu, co slíbil dětem odnaproti).
  • Překvapí Simonu, která netušila, že po práci bude muset krom péče o Rudolfa a poskytování předem nevymahatelného úvěru Pepanovi ještě volat sanitku, vytírat, luxovat, hledat něco, co někde měla, než to vzal do ruky on, a pohádat se s partnerem na téma „Když ti tisíckrát řeknu, že nemám ráda překvapení, je možné, že mi na obsahu toho sdělení fakt záleží“.
  • Vloží se do něčeho, o čem ještě před minutou neměl tušení, aby za minutu celou věcí žil tak, že svým vkladem sice zdánlivě věci přispěl, ale v reálu další tři problémy vyvolal v budoucnosti, což lineárně počet všeho, co jsem uvedl, násobí, a divák – realista a nepřítel Rudy má stres, že v červnu bude celá Ulice jen o tom, že Rudolf buď někoho ohrožuje berlí, v čemž se mu snaží zamezit funící Simona, případně Simona někoho verbálně/fyzicky ohrožuje za znevažování Rudolfa, v čemž se jí Rudolf snaží zabránit ujišťováním, že se nic nestalo, aby si vzápětí Simoně za zády šel s dotyčným celou věc vyřešit hrozením berlí, v čemž se mu snaží zabránit funící Simona.

Prostě jsem vám chtěl říct, že vidím to, co vy nevidíte, a tedy že Rudolf Hložánek, kterého oslavujete a přejete ho Simoně, která má konečně chlapa, je samolibý, neurotický, do sebe zahleděný otravný pičus, který sice má smysl pro čest a spravedlnost, ale to snad není průkazka na právo ničit panu Novotnému půl hodiny denně život, a to nepočítám čas, kdy o tom všem přemýšlím nebo píšu!!

K dalšímu dění:

Těší mě dusno v dílně kvůli Matoušovi. Jednak mám rád Jardu Hejla, který je fajn týpek, akorát mu sudičky nadělily celoživotní festival mrzutostí a kreténů okolo sebe jako trest za to, že jeho matka nepochopitelně nezemřela při porodu, jak jí nad kolíbkou plánovaly sudičky (nemohla zemřít, protože Miriam Hejlová zemřít nesmí, nikdo si nepřeje, aby nespokojení diváci zapálili Novu a tak, pak by uprostřed ještě doutnajícího ateliéru v Hostivaři stejně musela nechat tu krávu obživnout a kupovat šest tisíc sak), a taky si myslím, že dusno do dílny patří zaslouženě.

Proč? Protože Hejl si za to, jak přistupuje k řízení lidských zdrojů, dusno zaslouží. Chápu, že příroda zařídila, že hloupější lidé jsou manuálně šikovnější, naopak chytří jsou nešikovní, ostatně v naší slávistické domácnosti je žena podruhé na mateřské, dvě děti, kojenec a tříletá divačka ČT Art, dají zabrat, ale žena je plusová na dvoudolarových turnajích v online pokeru, naživo jenom párkrát, ale těch 200 tisíc na výhrách znuděně nastřádala, já nás zase živím hlavou, zatímco vedle u sousedů, by the way nevím, proč to říkám, sparťanů, živí rodinu nepříliš bystrá, ale těžce zkoušená samoživitelka, protože ještě o 2 levely hloupější tatínek, kvalifikací šikovný zedník, zrovna sedí za napadení a hanobení rasy, národa a přesvědčení. No to je fuk, prostě když mám truhlárnu s kámošem truhlářem, tak je předem dané, že podnikám s pitomcem a zaměstnávám jiné pitomce, ale tak zase dřou a jsou to poctiví lidé, co se živí poctivýma rukama, řemeslník bude brzy v ČR brát stejně jako ten švýcarský, protože dnes má každý obchodní akademii, ale šikovného instalatéra co má čas, aby pohledal. Prostě nic protí řemeslníkǔm, ale svět neřídí a symfonii nesloží a zaměstnáváte je pro šikovnost, ne bystrost, takze no problem, když vám třeba ve stavební firmě dělá u míchačky přidavače absolutní debil bez mozku, já nevím no prostě někdo jako Maléř senior třeba.

Ale zaměstnat takového Matouše jinde než jako pomocnou sílu v zemědělství na chráněné zombie farmě obehnané ostnatým drátem, to si říká přesně o to, abyste s tím idiotem buď řešili, že je sice super, že umí vzít za práci, ale do hospody se chodí po ní, ne před ní či při ní. Nebo že se může svěřit kolegům s trablemi s partnerkou, ostatně to chlapi dělají, ale soukromí není slušné tahat na pracoviště a když, tak minimálně a na něčí dotaz, ne, že nebudu mluvit o ničem jiném než o té krávě, co mi po deseti letech dala a již budu chránit před celým světem, a když o ní nemluvím, tak jen proto, že buď někam běžím v pracovní době za krávou a už se nevrátím, případně přibíhám vysvětlit, proč jsem kvůli krávě přišel do zaměstnání až teď a kam že to s tou sekerkou a běsem v očích odbíhám a jediné, co jsem dnes při dvouminutovém pobytu v truhlárně předvedl, bylo, že jsem oproti normálnímu člověku desetinásobně roztáhl nozdry a zatnul zuby, jen si mi nadřízený dovolil říct, že se nedívám na svou milou střízlivýma očima, a to zejména proto, že jsem opilý a zamilovaný, a pak ještě, zmrd jeden dodal, že moje odporným dědkem znásilněná víla je ve skutečnosti chtíčem po dědovi posedlá svině…

Navíc je potřeba, milý Jardo, když uź se bavíme o tvé intelektuál crew ve firmě, podnikat s kokotem, který je sice chlap, kterému věříš jako málokomu, ale který se stal podnikatelem tak, že jsi mu jednoho dne řekl, hele já mám peníze, a když Gryša uhořel a ti zbylí dva jsou orangutani, tak budeme podnikat spolu, protože tím pádem tu alespoň někdo z mejch lidí bude mít stejný zájem na tom, aby to tu vydělávalo. Což má, Jardo, za následek přesně to, že Bedřich místo aby sebral Matoušovi pět tisíc z platu, který už nedostane, protože právě letí za krávou a ještě si v dubnu nic nevydělal (vyšetřoval znásilnění, kterého se dopustil kriminalista na manipulativní psychopatce, no prostě je poslední člověk na zeměkouli schopný to vyšetřit, a to počítám i modelku Michaelu Štoudkovou), tak jde za tebou se toho kreténa zastat.p a ještě za něj oroduje, protože i přes to, že Matouš čelí vysoce manipulativní, nebezpečné sociopatickejch, tak poslední dobou skutečně projevuje úsudek chovance detekčníhu ústavu pro chorobomyslnné zkříženého s automatickou pračkou z Bulharska.

Vtipné je, jak Alici, která jej původně využila, už Matouš sere právě tím, jak se čapnul, protože přes svou zjevnou inteligenci podcenila míru jeho debility.

Ostatně projděme si jeho hlášky z tohoto týdne:

„To poženu třeba do Štrasburku.“ (Jak víš, kudy to hnát, ty kreténe, když o Štrasburku víš jen to, že je, do Francie sice v rámci Schengenu nechají přijet po dálnicii teroristu s nápisem IS na kvéru, ale vemeno v roláku Fila, přes který má řetízek, prostě do země nevpustí, i kdyby mělo pas a bylo v něm napsáno, že to není vemeno, ale lidská bytost.)

„Kdyby to byl normální člověk, tak už sedí…“ (Nesedí, Máťo, protože nejde o to, kdo to byl, ale spíš to nikdo nebyl, navíc nevím, zda jsi ten pravý na určování toho, kdo je normální, právě jsi naprostou sviní úspěšně zmanipulovaný k nenávisti k blízkým lidem a nevinnému seniorovi, navíc ochránci zákona, a za normálního považuješ sebe – dementa a Alici, což je asi nejvíc nenormální bytost ve všech seriálech všech dob, a v Ulici ještě oproti mému prvotnímu odhadu předvede velké věci, jinak dobrý Matouši, vole, máš v tom hochu jasno, z rozdělování na dobro a zlo jsi snad dělat postgraduál, ty bys normálně mohl jít z fleku od truhlářiny nahradit toho Mentalistu v tom seriálu, čteš v lidech, jak v knihách…)

„Ale protože to je policajt, chodí se kolem toho po špičkách.“ (BYL. to dříve policajt, a ono by se okolo chodilo, kdyby bylo okolo čeho demente . Být to policajt a udělat to, má za prdelí inspekci a dostane vyšší sazbu, kterou dostaneš ty, jestli budeš ještě chvíli pomáhat té mafiánce, co se tutově chystá zabít Maciuchovou a pak tebe. To první nedokáže, protože Miriam je, viz výše, nesmrtelná, a to druhé nedokoná, protože tak ráda jiné lidi v okolí nemá.)

„Nejsem vypatlanej, ty seš, Jardo, vypatlanej.“ (Bez komentáře, tiskový zákon je tiskový zákon, vydavatel je vydavatel, tvar slova „penis“, který jsem chtěl použít, opravdu použít nesmím, navíc by stejně nevyjadřoval to, co chci přesně sdělit, muselo by před ním být to o té radiaci, jak jsem psal výše.)

„A kam bych šel, tohle je nejlepší práce, jakou jsem kdy měl.“ (Tohle je hlavně tvoje první práce, předtím jsi byl v tom výběhu.)

Závěrem bych rád dodal, že se omlouvám Márovi/Kryštofovi, no prostě tomu sázejícímu gamblerovi bez perspektivy, za kecy na jeho způsob života. Po tom, co předvedla včera a předevčírem jeho matka, nechápu, že poslední roky namísto opíjení se a půjčování si netráví ve výkonu trestu mezi matkovrahy doživoťáky (za zvlášť trýznivou smrt a zneuctění těla se doživotí dává). A poslední poznámka se týká Knoblocha, který svým chováním na oslavě narozenin té krávy Liškové vrátil do mého života dávno ztracenou naději, že nakonec přeci jen v deliriu odpraví nejen Vandu Hybnerovou, ale i Emu a vůbec všechny, kdo se jmenují Liška nebo se k nim hlásí, aby odkráčel středem do Kašperských hor, někam tam, kde je snad svět ještě v pořádku prostě proto, že tam znají Masáky, nejsou tam oškliví na Pepana a je to taková prdel, že vám tam snad nehrozí setkání s Rudou Hložánkem, co zrovna podepsal revers, aby mohl pomoci klukům z lesní správy pokácet ten dubový porost, který ostatně pokácí sám, zatímco si oni zajdou na svačinku a on jim přichystá překvapení.

Ať žije Pepan.

Ať žije detektor kovů, super vynález, který si Maléř nikdy nevyzkouší, protože vratná záloha jsou tři tisíce.

Ať žije Štrasburk a neústupní francouzští celníci vysazení na toulavá kravská vemena s nozdrami.

Ať žije Ulice!