Jmenuje se Tomáš Vejmola a ještě mu není ani 13 let. Chtěl počítač, aby si na něm mohl hrát hry, ale ne ledajaký, ale s dobrou grafikou. Takže za něj vyplázne (nebo rodiče by vyplázli) pěkných pár tisícovek, respektive desítky.

Ale děti je třeba už odmalička učit, že nic není jen tak a pečení holubi do pusy sami nelítají. Malý Tomáš si tak na vysněný počítač vydělává sám, jeho rodina z Mníšku pod Brdy vlastní sad a Tomáš vyrábí domácí křížalky, jejich balení pak prodává za čtyřicet korun. Poštovné je za 100 korun, pokud bydlíte v Mníšku, Tomáš si vás oběhne a křížaly doručí přímo na váš práh. Sušenou laskominu vyrábí vlastníma rukama a občas mu s „podnikáním“ pomůže tatínek. Jistě musí, dítě u nás samozřejmě nemůže samo obchodovat.

I když si Tomáš Vejmola svou facebookovou stránku Tomáškovy křížalky, která má už bezmála 4000 lajků, vede sám a aktivně komunikuje, tatínek mu na to dohlíží a pro Tomáše třeba dělá fotky, jak sám zpracovává křížaly. I tak se ale najdou lidé, kteří moc nechápou, o co tady doopravdy jde.

Někdo se snaží jejich stránku nahlašovat, protože Tomášovi není ještě 13 let. Tady ale pes zakopán nejspíš není, bude v tom obyčejná lidská nepřejícnost. Jiní mu zase píší, že to je skvělý marketingový plán nechat dítě vyrábět křížaly s tím, že si chce koupit počítač, a přitom vydělávat peníze. Jistý David Š. (a není sám) se v komentářích pohoršuje, že se tímto zákazníkům vymývají mozky.

Davidovi Š. nejspíš uniká celý smysl klukova snažení. I kdyby si na ten počítač vydělal desetkrát, bude mít průpravu do života, klučina zná nejen cenu peněz, ale i práce, kterou za ni musí odvést. Zřejmě to u nich doma není tak, že si houkne na rodiče a ti mu pořídí vše, co si zamane, pokud jeho křížaly budou mít ještě větší úspěch a on na nich zbohatne, budiž mu přáno, všichni ostatní taky měli stejnou šanci ve svém volném čase se věnovat vydělávání peněz a makat rukama. A rodičům velké plus za jejich dobrou výchovnou metodu.