Je to tradice stará tisíce let a možná díky ní vzniklo heslo, že pro krásu se trpí. V Číně už podvazování chodidel zakazuje zákon a stejně tak již není nikdo, kdo by to vyžadoval či snad podstoupil, ale pamětnice této drastické metody jsou naživu pořád.

Jen jich rychle ubývá, skoro všechny mají totiž požehnaný věk okolo devadesáti let.

Čas proto letí jako splašený a hongkongská fotografka Jo Farrell se rozhodla rychle zvěčnit tyto postižené „krásky“, dokud ještě bude mít koho zvěčňovat.

Podvazování nohou si tehdy vyžadovaly mravy. Bylo to znamení krásy, čím menší chodidlo, tím krásnější žena. Pro dívky z chudých rodin to byla jediná možnost, jak se provdat. Dokonce existovaly i milostné polohy, které se věnovaly právě laskání znetvořených chodidel.

Tahle silně bolestivá procedura začala někdy ve věku čtyř let dívky a měnění obinadel se provádělo každé tři dny, prsty byly lámány, dívkám odpadávalo maso a do zraněných chodidel pronikala infekce. Krása si ale žádala svoje.

Bolestivá tradice byla postavena mimo zákon v roce 1911, i tak se ale poté, hlavně na vesnicích, našli rodiče, kteří své dcery takto mrzačili, naštěstí ale tahle doba temna zmizela velmi rychle. I přesto, že tradice to byla stará tisíce let.