Trendy
Výměna manželek 2024 Sedm schodů k moci válka na Ukrajině Survivor 2024

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista a jsou doprovázeny mnoha lidovými tradicemi souvisejícími s pohanskými oslavami příchodu jara.

V západní křesťanské tradici připadá hlavní svátek – Velikonoční neděle – den Zmrtvýchvstání – na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy po 21. březnu (jak "úředně" určila církev). Pokud připadne úplněk na neděli, slaví se Velikonoce až následující neděli. Vše ale ještě navíc komplikuje fakt, že úplněk se vypočítává cyklicky, může se tedy lišit od úplňku astronomického. Jisté je jen to, že Velikonoce slavíme buďto v březnu nebo v dubnu. Nejdříve 22. března, nejpozději 25. dubna. Datum se ale rok od roku mění.

Kdy přesně se budou slavit Velikonoce v jednotlivých letech?

Jak odvodit datum Velikonoc

Datum Velikonoc se odvozuje mimo jiné od židovského svátku pesach, který se slaví podle židovského kalendáře 14. den měsíce nisan, v den prvního jarního úplňku. Definitivní pravidla pro určení data Velikonoc stanovil První nikajský koncil roku 325. Slavily se ale už dávno před ním. První zmínka pochází z listů apoštola Pavla (kolem roku 50). Tehdy se ovšem ještě slavila pascha (hebrejsky svátek oslavující Zmrtvýchvstání). U Slovanů a Germánů pak oslavy Velikonoc vzhledem k blízkosti s jarní rovnodenností splynuly s pohanskými slavnostmi jara. Historicky lze ale symboly Velikonoc, jako třeba na červeno obarvená vejce, vystopovat až do starověkého Egypta.

Svatý týden

Velikonoce se začínají slavit už týden před Velikonoční nedělí. Toto období označujeme jako „pašijový týden“ nebo také "svatý týden". Tady je přehled jednotlivých svátečních dní:

Květná neděle – připomínka Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma

Modré pondělí – tradiční nenáboženský název, v tento den vypukal jarní úklid

Žluté (někdy uváděno šedivé) úterý – tradiční nenáboženský název, úklid graduje, vymetaly se např. pavučiny

Škaredá (sazometná) středa – připomínka Jidášovy zrady, vymetaly se saze z komína. Neměli bychom se v tento den mračit, nebo nám to zůstane každou středu.

Zelený čtvrtek – připomínka poslední večeře Páně. Večer „odlétají zvony do Říma“. Nahrazují je kluci s řehtačkami. Měli bychom jíst něco zeleného – špenát, zelí nebo třeba kopřivy. Pekly se jidáše. V tento den se nemáme s nikým hádat, ani nic půjčovat.

Velký pátek – den umučení Ježíše Krista. Podle evangelií zemřel ve 3 hodiny odpoledne. V tuto dobu se také konají mše. Podle církevních obyčejů by se měl držet půst. V tento den se údajně otevírají hory s poklady.

Bílá sobota – den pohřbení Krista. Vracejí se zvony z Říma, ale v kostele je do setmění ticho. Křesťané oplakávají Kristovu smrt. V domácnostech vrcholí úklid, bílí se stěny, začínají se plést pomlázky a zdobit vajíčka.

Velikonoční neděle (nebo také Boží hod velikonoční) – Zmrtvýchvstání Páně nebo také Velká noc (odtud název svátku). Slavit se začíná už v sobotu večer, tzv. Velikonoční vigilie – bohoslužba noci. Ke vzkříšení totiž došlo už během sobotní noci. Peče se beránek

Velikonoční pondělí (někdy označováno jako červené) – tradiční vyšlehání pomlázkou a obdarovávání kraslicemi, někde také polévání vodou

Bílá neděle – 2. neděle velikonoční – nově pokřtění nosili v tento den bílé roucho

Velikonoční státní svátky

Mezi státní svátky spadá Velký pátek i Velikonoční pondělí. V pondělí navíc nenakoupíte ve velkých obchodech. Ze zákona musejí zůstat zavřené.

Články