střelba v Praze
Střelba v Praze
Střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) se odehrála ve čtvrtek 21. prosince 2023 odpoledne v sídle fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze. Jednalo se o útok aktivního střelce, studenta fakulty, který si vyžádal 14 obětí a 25 zraněných, sám útočník spáchal sebevraždu.
Počtem mrtvých se stal nejhorší masovou střelbou v dějinách samostatné České republiky a jednou z nejtragičtějších střeleb v Evropě. Vláda týž den vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek, řada adventních akcí byla zrušena nebo došlo k úpravě jejich programu, fakulta do konce semestru zrušila výuku.
Průběh činu
21. prosince 2023 krátce po poledni obdržela matka 24letého studenta Davida K. SMS zprávu, ve které vyjádřil sebevražedné myšlenky. Byla informována zdravotnická záchranná služba, která toto oznámení ve 12:19 hodin předala policii. Ta si vyžádala lokalizaci jeho mobilního telefonu a vyjela do místa jeho bydliště v Hostouni (okres Kladno), kde v rodinném domě nalezla jeho zavražděného otce. Pyrotechnická prohlídka později zjistila, že se zde nacházel nástražný výbušný systém ve formě kanystrů s benzínem, plynových lahví a fénu s časovačem, který se podařilo včas odpojit.
Ve 13:15 policie vyhlásila celostátní pátrání po podezřelém z vraždy, který pravděpodobně jede do Prahy a přesunuje se veřejnou dopravou. Následně byla pražská policie varována před ozbrojeným podezřelým, který se může pohybovat uvnitř FF UK na Palachově náměstí. Hlídka se tam dostavila krátce poté, ovšem ve 13:49 získala policie informaci, že podezřelý se má od 14:00 účastnit přednášky v budově FF UK v Celetné ulici (budovy jsou od sebe vzdáleny asi 700 m). Policejní síly se tedy zaměřily na tuto adresu, kam se mj. dostavili i kriminalisté a zásahová jednotka. Ve 14:22 započalo vyklízení budovy s výjimkou přednáškové místnosti, kde se měl podezřelý nacházet.
Evakuace sídla FF UK na náměstí Jana Palacha nebyla nařízena, vedení univerzity nebylo informováno o případné hrozbě pro tuto budovu a někteří evakuovaní z Celetné tak zamířili právě sem.
Ve 14:38 policie na krátkou chvíli lokalizovala mobil podezřelého asi 300 metrů od budovy v Celetné, ale směr jeho pohybu nemohl být zjištěn. Dotyčný proto několik minut poté nehlídán vstoupil do sídla FF UK s jeho domovskou katedrou. Krátce poté začal střílet.
Ve 14:59 přijala policejní tísňová linka oznámení o střelbě od několika studentů, službu konající operátoři je instruovali, ať se zabarikádují v místnostech. V 15:03 dorazili do budovy kriminalisté v civilním oblečení, kteří k ní byli nejblíže, v 15:05 byla na místě uniformovaná hlídka. Pátrání po pachateli komplikoval fakt, že střelba nebyla slyšet. Policisté tedy jednali postupně, naváděni svědky do vyšších pater. V 15:06 byl pachatel lokalizován ve 4. podlaží a v 15:08 vytlačen na střechu. Celé okolí bylo uzavřeno, včetně stanice metra Staroměstská, protože dotyčný ze střechy začal pálit i po osobách na náměstí a v přilehlé ulici.
V 15:11 dorazila k budově zásahová jednotka, v 15:14 byl potvrzen pohyb pachatele na střeše, v 15:17 potvrzeno jeho vyzbrojení dlouhou zbraní s optikou. Ve chvíli, kdy se k němu v 15:20 začali policisté přibližovat, namířil ji proti sobě a spáchal sebevraždu.
Budova FF UK byla evakuována a podrobena pyrotechnické prohlídce, při které policie nalezla větší arzenál zbraní a munice. Teprve poté mohlo být přistoupeno k identifikaci obětí. Zasedl také krizový štáb vysoké školy.
Oběti
Policejní prezident Martin Vondrášek (1973) na tiskové konferenci večer po události uvedl, že střelba měla celkem 14 obětí, 25 lidí bylo zraněno, z nich 10 těžce. 13 lidí zemřelo přímo na místě činu, jeden později v nemocnici, patnáctým zemřelým byl sám útočník.
Někteří ze zraněných utrpěli zlomeniny a jiné úrazy po skocích či pádech z výšky při pokusu uniknout. Pád z výšky zapříčinil též jedno z výše zmíněných úmrtí. Mezi zraněnými byly dvě osoby ze Spojených arabských emirátů a jedna z Nizozemska.
Jednou z obětí byla ředitelka Ústavu hudební vědy a badatelka středověké hudby Lenka Hlávková. Další potvrzenou z pedagogických řad byl odborný asistent z Ústavu obecné lingvistiky Jan Dlask, překladatel, editor a autor odborných článků týkajících se finské literatury.
Mezi dále potvrzenými oběťmi byla Lucie Špindlerová, studentka 1. ročníku češtiny v komunikaci neslyšících, která současně pracovala jako korektorka v redakci Lidových novin. Týž obor studovali i Magdaléna Křístková, členka evangelického sboru v Roztokách u Prahy, Aneta Richterová z Velichovek, Lucie Fríbertová ze Strakonic, a další student, o jehož úmrtí informoval Nový PORG Praha.
Redakce serveru PrahaIN bez bližšího upřesnění sdělila, že jednou z obětí byla i redaktorka tohoto serveru studující na FF. Český atletický svaz kondoloval pozůstalým 20leté koulařky, několikanásobné medailistky Kláry Holcové, která na fakultě studovala archivnictví a bohemistiku. Město Suchdol nad Lužnicí na Facebooku oznámilo úmrtí svého občana Adama Juráka, který studoval slavistiku + translatologii na Vídeňské univerzitě a na FF UK vykonával stáž. Zemřely také médii nejmenované absolventky Gymnázia Česká v Českých Budějovicích a Gymnázia v Písku.
Pachatel
Byl jím absolvent Malostranského gymnázia považovaný za premianta. Studoval dějiny se zaměřením na polskou historii. V červnu 2022 obhájil bakalářskou práci, za kterou v dubnu 2023 obdržel od Polského institutu v Praze cenu Mariana Szyjkowského v kategorii nejlepší bakalářské práce.
Dle svého dědečka plánoval studijní pobyt v Polsku.
Na svůj čin se připravoval delší dobu. Asi tři měsíce před útokem navštěvoval speciální kurzy obrany zvané Hard Task Training v Kladně primárně určené členům speciálních jednotek, v listopadu 2023 absolvoval střelecká cvičení v Solenicích (okres Příbram).
Podle policejní zprávy se měl v minulosti léčit s psychickými problémy, což však nebylo na překážku tomu, aby získal zbrojní průkaz a mohl si na své jméno legálně zaregistrovat střelné zbraně. K tomu totiž nejsou zapotřebí psychotesty, nýbrž postačí jen vyjádření praktického lékaře, který často ani není informován psychiatrem, že se u nich žadatel o onen průkaz léčí nebo léčil.
Policie uvedla, že dotyčný u ní měl zaregistrováno osm zbraní, dvě z nich dlouhé, včetně samonabíjecí pušky s výkonnou optikou a samopalu vzor 61 Škorpion. Sedm z nich si pořídil během krátké doby na jaře 2023. Samotný útok byl proveden legálně drženou moderní verzí americké pušky AR-10/15, která byla v USA použita při několika masových střelbách. Do budovy FF UK postupně nanosil a v ní ukryl větší množství munice a zbraní, ve dnech před útokem totiž jezdil do Prahy s pouzdrem na kytaru, přestože na tento nástroj nehrál.
Jeho čin na půdě univerzity zpočátku nebyl spojován s dvojnásobnou vraždou v Klánovicích, ke které došlo několik dní předtím. Na odpolední tiskové konferenci v den útoku sice ministr vnitra Vít Rakušan (1978) uvedl, že souvislost mezi oběma skutky neexistuje, na večerní tiskovce už ale bylo potvrzeno, že policie toto možné propojení prověřuje na základě nálezů v rodinném domě pachatelova zavražděného otce. Následující den bylo zveřejněno, že zbraň použitá při střelbě v Klánovickém lese se našla v domě střelce z FF UK.
27. prosince policejní mluvčí oznámil Novinkám.cz, že při ohledání místa činu byl nalezen vrahův dopis na rozloučenou, ve kterém se ke klánovickým vraždám přiznává.
Reakce
Prezident republiky Petr Pavel (1961) se k události vyjádřil na sociální síti X a urychleně se vrátil z cesty po Francii. Předseda vlády Petr Fiala (1964) odsoudil střelbu a vyjádřil soustrast pozůstalým. Rakušan čin odsoudil a zdůraznil, že pachateli nemá být poskytována mediální publicita a pozornost. Také apeloval na občany, aby nešířili fámy a dezinformace, ale pouze informace ověřené policií.
Poslanec SPD Jiří Kobza (1955) 28. prosince na Facebooku uvedl, že pachatel byl „produkt inkluzivního progresivistického školství“ a v podstatě naznačil, že fakulta takové střelce sama vychovává. Po kritice svůj příspěvek odstranil a hnutí SPD se od jeho výroků distancovalo.
V den tragédie byla na 21:00 svolána mimořádná schůze české vlády s účastí prezidenta, předsedkyně Poslanecké sněmovny a ředitele BIS. Na následné společné tiskovce prezidenta, premiéra a ministra vnitra bylo oznámeno, že vláda vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek.
Ze zahraničí zaslali projevy účasti například polský prezident Andrzej Duda (1972), slovenská prezidentka Zuzana Čaputová (1973) a premiér Robert Fico (1964), rakouský prezident Alexander Van der Bellen (1944), britský král Karel III. (1948) s chotí, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (1978), kanadský premiér Justin Trudeau (1978) nebo německý prezident Frank-Walter Steinmeier (1956) a kancléř Olaf Scholz (1958).
Kondolence vyjádřil i prezident USA Joe Biden (1942) s tím, že USA jsou připraveny poskytnout ČR v případě potřeby podporu. Soustrastný telegram zaslal také papež František (1936).
Večer po útoku Nadační fond Univerzity Karlovy vyhlásil humanitární online sbírku Darujme.cz na pomoc zasaženým touto tragédií. Podobná byla zveřejněna i na webu Z nesnáze. Již den po tragédii na oba účty asi 25 tisíc lidí darovalo více než 31 milionů korun.
FF UK nabídla po tragédii svému studentstvu a pedagogickému sboru psychologickou pomoc, zrušila výuku až do konce semestru, tedy 12. ledna 2024, a zkoušky v následujícím zkouškovém období učinila výhradně dobrovolnými. Budova na náměstí Jana Palacha zůstala nejméně do konce ledna 2024 uzavřená.
Uctění obětí
Několik měst zrušilo či upravilo adventní akce, některé televizní stanice změnily program.
V sobotu 23. prosince, v den státního smutku, se konaly po celé ČR bohoslužby a modlitby k uctění obětí tragédie. Největší z nich proběhla v pražské katedrále sv. Víta na Pražském hradě za hojné účasti akademické obce v čele s rektorkou Univerzity Karlovy, děkankou FF + dalších osobností veřejného života včetně prezidenta republiky, předsedů obou komor parlamentu či pražského primátora.
Během mše za oběti zla byly na oltář položeny bílé růže, jedna za každou oběť a jedna i „za toho, který se nechal zlem tak ovládnout a zmanipulovat, že se stal nástrojem příšerné smrti,“ jak v kázání ohlásil arcibiskup Jan Graubner (1948).
V poledne se držela minuta ticha, rozezněly se kostelní zvony (včetně největšího Zikmunda) a hasiči vyjeli se svou technikou před stanice.
Ministr vnitra 27. prosince zveřejnil výzvu, aby města, obce i občané upustili při silvestrovských oslavách od odpalování zábavní pyrotechniky. Tu podpořila i ředitelka Sdružení místních samospráv ČR. Některá města ji vyslyšela, např. Olomouc, Karviná, Vítkov, Náchod, Ústí nad Orlicí, Jindřichův Hradec, jiná jako Ostrava, Zlín, Plzeň, Ústí nad Labem, Svitavy či Chrudim plánované ohňostroje nezrušila, stejně tak např. Kolín, který však vyzval občany, aby sami pyrotechniku neodpalovali.
Česká filharmonie změnila program svého novoročního koncertu a místo slavnostního pochodu Josefa Suka (†1935) V nový život zařadila Nokturno H dur Antonína Dvořáka (†1904).
Spory o publicitu
TV Nova, CNN Prima News i ČT24 ve svém zpravodajství zveřejnily neupravené záběry z místa činu, včetně střelce na ochozu budovy. Policie v reakci několikrát požádala o nesdílení záběrů a fotek z události. Proti problematickému jednání některých médií se v otevřeném dopise vymezili někteří studenti Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK, k nimž se připojili i studenti dalších oborů. Kromě zveřejňování detailních popisů či snímků vyděšených studentů ještě v průběhu činu kritizovali i zveřejnění útočníkovy identity.
Novináře a novinářky vyzvala ke zdrženlivosti také vedoucí katedry žurnalistiky.
Policie se v 9 dnech následujících po útoku zabývala celkem 90 případy jeho schvalování nebo vyhrožování jeho napodobením. Ze skutků prokazatelně souvisejících s tímto konkrétním útokem se jednalo ve 28 případech o schvalování trestného činu, v 11 o nebezpečné vyhrožování, v 7 o násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a v 6 případech o šíření poplašné zprávy, většinou ve spojitosti s vystupováním na sociálních sítích.
Články
