Trendy
válka na Ukrajině Iveta Bartošová Výměna manželek 2024 Survivor 2024 - aktuálně

Martin Frič, český filmový scenárista, herec, režisér, pedagog a průkopník československé kinematografie, patřící mezi nejlepší české režiséry první a částečně i druhé poloviny 20. století, mezi jehož rozsáhlou filmovou tvorbu patří například slavné nezapomenutelné komedie To neznáte Hadimršku, Kristian či pohádka Princezna se zlatou hvězdou, se narodil 29. března 1902 v Praze, zemřel 26. srpna 1968 v Praze.

Nejznámější filmy a seriály

Osudy dobrého vojáka Švejka
Dobrý voják Švejk
To neznáte Hadimršku
Anton Špelec, ostrostřelec
Mravnost nade vše
Škola základ života
Cesta do hlubin študákovy duše
Kristian
Hotel Modrá hvězda
Roztomilý člověk
Valentin Dobrotivý
Čapkovy povídky
Císařův pekař - Pekařův císař
Dařbuján a Pandrhola
Princezna se zlatou hvězdou
Psohlavci
Lidé z maringotek
Nejlepší ženská mého života

Kariéra

Studoval na nižší reálné škole. Následně absolvoval uměleckoprůmyslovou školu. Jeho blízký vztah k umění ho přivedl k profesionální umělecké dráze. Začal vystupovat v kabaretech Červená sedma a Revoluční scéna, v Rokoku a dalších. V Bratislavě se stal jedním ze spoluzakladatelů nočního kabaretu Moderna. Do konce světové války vystupoval pod svým uměleckým jménem Mac Frič.

K filmu se dostal úspěšným návrhem plakátu k filmu Dáma s malou nožkou. Tehdy mu bylo dvacet let. Kreslením reklam, prací v laboratoři, malováním staveb,psaním scénářů, prací kameramana a hraním epizodních rolí se postupně propracoval až k filmové režii. Jeho první režisérským debutem se stal němý snímek Páter Vojtěch z roku 1928, ve kterém si i sám zahrál se svojí manželkou Suzanne Marwille. Jeho prvním samostatným zvukovým filmem se stal snímek Dobrý voják Švejk z roku 1931 v hlavní roli se Sašou Rašilovem.

Následovala řada filmů pod jeho režisérským vedením, které se nezapomenutelně zapsaly do povědomí diváků. Mezi ně patří například slavné komedie Anton Špelec, ostrostřelec z roku 1932, Mravnost nade vše z roku 1937, Škola základ života z roku 1938, Cesta do hlubin študákovy duše z roku 1939 Kristian z roku 1939, Hotel Modrá hvězda z roku 1941, Císařův pekař – Pekařův císař z roku 1951, nebo pohádky Dařbuján a Pandrhola z roku 1959, Princezna se zlatou hvězdou na čele z roku 1959 či historické drama Psohlavci z roku 1954 nebo Lidé z maringotek z roku 1966.

Za svou režisérskou práci získal řadu ocenění, například za filmy Kristian a Škola základ života získal Národní cenu (1939), za film Čapkovy povídky obdržel cenu na mezinárodním festivalu v Benátkách (1947). V roce 1955 obdržel Řád republiky, roku 1962 titul Zasloužilého umělce, v roce 1965 titul Národního umělce.

Jeho výborně řemeslně zvládnuté filmy byly umělecky na vysoké úrovni. Inspiraci pro svou práci čerpal například z Hollywoodských filmů, které obdivoval. Nejvíce ve své tvorbě inklinoval ke komediím.

Osobní život

V roce 1928 se oženil s herečkou Suzanne Marwille. Vyženil s ní i dvě dcery, Martu a Evu, které přijaly jeho příjmení. Marta se rovněž objevila před kamerou, k tanci. Po sňatku si nechali v Praze postavit funkcionalistickou vilu, která byla navrhnuta architektem Ladislavem Žákem, která se dnes řadí mezi kulturní památky.

Kvůli svému zdravotnímu stavu nesměl pít alkohol. Dle sdělení Marty Fričové zemřel 26. srpna 1968 na rakovinu.

Články