Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, které se obvykle říká zkráceně katedrála svatého Víta, svatovítská katedrála či chrám sv. Víta, je nejen dominantou Pražského hradu ale především naším nejvýznamnějším římskokatolickým kostelem.
Chrám sv. Víta - historie
Na místě chrámu sv. Víta nechal vystavět kníže Václav v 10. století rotundu. Ta byla v 11. století nahrazena románskou bazilikou, jejíž budování zahájil v roce 1060 kníže Spytihněv II. Zbytky těchto dvou staveb jsou patrné v podzemí gotické katedrály. V bazilice byla pochována řada českých vladařů a členů panovnických rodů Přemyslovců a Lucemburků. Když bylo v roce 1344 pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství stala se bazilika sv. Víta chrámem metropolitním. U zahájení výstavby nové katedrály stál český král Jan Lucemburský a jeho syn Karel IV.
Prvního mistra stavitele, který stál v čele velkolepé stavby, povolal Karel IV. z Avignonu. Byl jím Matyáš z Arrasu. Po jeho smrti probíhaly stavební práce nejprve dále podle jeho plánů, pak se vedení stavby ujal německý stavitel Petr Parléř. Po celá desetiletí se jednalo o stavbu nejvyššího významu, která neměla na našem území obdoby. Růst pražské katedrály se zastavil v době vypuknutí husitské revoluce.
Stavba katedrály byla dokončena až v roce 1929. Slavnostní události se účasnil prezident Tomáš G. Masaryk a arcibiskup František Kordač. Stavba byla dokončena u příležitosti tisíciletého výročí zavraždění svatého Václava.
Chrám slouží k bohoslužbám i jako pokladnice českých korunovačních klenotů a mauzoleum českých králů.
Rozměry katedrály
- Půdorysné rozměry chrámu jsou 124 x 60 metrů.
- Výška klenby lodě je 33,2 metru.
- Výška Velké věže činí 98,8 metru.
Pohřeb Karla Gotta
V sobotu 12. října 2019 dopoledne proběhne v katedrále sv. Víta zádušní mše ve které se pozvaní hosté naposledy rozloučí s Mistrem Karlem Gottem Mši bude sloužit kardinál Dominik Duka
