Svatý Martin byl původně římský voják, který to později dotáhl až na biskupa a nakonec si vysloužil svatořečení. Mnoho lidí ale příliš netuší, proč si právě 11. listopadu připomínáme jeho svátek, začíná posvícení, pije se svatomartinské víno a na pekáči končí svatomartinská hu­sa.

Martin po službě v armádě, kde se zcela oddával křesťanství, odešel žít poustevnický život, protože tehdy se křesťanství a vojsko nedaly skloubit dohromady, Martin se tedy nechal pokřtít a vyrazil na svou misii, kdy obracel pohany na svou víru.

Z Itálie odešel do Galie (dnešní Francie), kde se usadil na pustém místě u města Poitiers, a brzy měl kolem sebe spoustu svých následovníků, kteří ho přesvědčovali, aby se stal knězem, nakonec se nechal vysvětit. Toho času v nedalekém městě Tours zemřel biskup a lidé chtěli, aby na jeho místo nastoupil právě Martin, protože jeho zázraky, kdy údajně oživil dva zemřelé lidi, a jeho obracení na víru dalece přesáhly hranice Itálie i Francie.

Občané města Tours ho tedy pod záminkou vylákali ke své diecézi a snažili se ho přesvědčit, ať úřad převezeme. Martin ale podle legendy nechtěl a schoval se na nedalekém statku mezi husy, které ho prozradily svým kejháním. Lidé Martina našli a z jejich nátlaku se nakonec stal biskupem, 8. listopadu roku 397 n. l. ve věku kolem 80 let zemřel na své misijní cestě a jeho tělo bylo převezeno zpět do Tours, kde byl 11. listopadu pohřben.

Kromě toho, že se po Martinovi jmenuje spousta kostelů a bazilik, jsme si také zvykli na tradiční svatomartinské posvícení. V den jeho pohřbu tedy slavíme jeho svátek a zároveň je to připomínka, že Martin na bílém koni veze zimu. Není to náhoda, Martin ještě jako voják římských legií sloužil coby gardista a na bílém koni potkal v zimě u městských bran žebráka, který se klepal chladem, mečem tedy rozpůlil svůj plášť a jednu polovici mu věnoval.

A proč pijeme svatomartinské víno a jíme husy? Pečená husa je trest pro ty všechny, které Martina v Tours prozradily svým kejháním. A zrovna na začátku listopadu končí vinařské období a ochutnává se nová úroda, tedy mladé víno, které zrálo jen pouhých pár týdnů. A protože pak následoval předvánoční půst, spojilo se ochutnávání vína a hody v jedno. Na den pohřbu svatého Martina.