Sparta po tragickém výkonu prohrála doma se Slavií 0:2 a bylo jasné, že to odskáče trenér.

V pondělí ráno se v tisku objevila zpráva, že Zdeněk Ščasný u týmu končí a vedení hráčů dočasně převzali asistenti.

A nyní Sparta hledá trenéra. Už zase. Hovoří se o tom, že na Letnou by mohl přijít plzeňský Karel Krejčí. Velkým favoritem je Jindřich Trpišovský. A pak se objevují legrační jména, na která jsme si už zvykli. Jedná se o Zdeňka Zemana a Františka Straku.

Vybere se nějaký trenér, bude mít pár zajímavých výsledků, pak to půjde dolů a pak se bude hledat další. Tak to ve Spartě prostě chodí.

Přitom na pozici generálního manažera sedí Jaroslav Hřebík. Muž, pod kterým Sparta dokázala hrát vyrovnaný zápas s Realem Madrid. Muž, který se Spartou předváděl zajímavý fotbal v Lize mistrů.

Jenže Hřebík má dobré místo, není na očích, raduje se z úspěchů a k neúspěchům se nevyjadřuje. Ideální pozice.

Jeho flek ilustruje, že ryba smrdí od hlavy. Majitel Daniel Křetínský má sen, aby Sparta zase hrála Ligu mistrů. Jeho klub ale připomíná partičku kamarádů, kteří se mají rádi, a tak se potkali u společného projektu.

Chybí vize, chybí chuť jít do rizika, chybí schopnost kriticky vyhodnotit chyby. A tak se prostě vyhodí Ščasný (jako kdysi Lavička) a zase se to zkusí.

Jak to dopadne? To přeci už víme.

Podobné šachy, jaké se dělají kolem trenérů, se dělají také s hráči. Do týmu tak může přijít starý Radoslav Kováč, starý Tomáš Ujfaluši a starý Tomáš Rosický.

Co od nich Sparta čeká? Že tým spasí? Kdysi něco dokázali, ale nyní jsou jednou nohou v důchodu. Vedení Sparty se k těmto fotbalovým „dědkům“ ale neustále upíná.

Sparta tak nepotřebuje najít trenéra. Sparta potřebuje najít vedení. Sparta potřebuje najít Spartu.