Český tým si měl spravit náladu a ukázat narůstající dominanci nad týmy druhého sledu, místo toho však přišlo hodně nemasné představení, které leckoho nechalo na pochybách.

Soupeř v něžných růžových dresech využil svou de facto jedinou šanci v zápase a ukázal, na co by se měl Vrbův výběr před Eurem ve Francii zaměřit.

Jaké otazníky nám tedy ukázal?

1. Obrana je stále největším problémem reprezentace

Asi už nebude náhoda, že tým pod výběrem tradičně ofenzivně smýšlejícího kouče Vrby ještě neudržel čisté konto. Je v pořádku, že si na rozdíl od ustrašeného „zaďoura“ za Bílkovy éry zvykáme na tým, který se snaží hlavně a především hru tvořit, a ne bořit. JENŽE. Tak jako tak se musí hráči na hřišti zajišťovat, a to se během včerejška nekonalo.

Obrana vypadala jako soubor začátečníků a vyčníval v ní snad jen tradičně výborný Kadeřábek. Tomáš Sivok, náš nejlepší stoper, si vybral den blbec, ale extrémně nejistě působilo zejména duo Kadlec – Limberský. Kadlec několikrát neskutečně zaváhal s rozehrávkou, Limberský vypadal unaveně, neaktivně a tomu ještě rozhodčí odpustil jasnou penaltu. Tahle defenzivní čtyřka nás tedy rozhodně nepřesvědčila.

2. Kde byla kreativita?

Co naplat. Zápas se Skoty opět ukázal, že bez Rosického se tým v rámci myšlení na hřišti propadá z vysoké školy někam na začátek studia střední školy. Včera to bylo na úrovni základky. O něco málo se pokoušeli Darida s Dočkalem, jinak však chyběla nadstavba a jen málokdy jsme viděli pokus o překvapivou myšlenku. Dobře zformovaní Skotové s tím neměli vyjma úvodní půlhodinky problém a odvezli si hodně překvapivou výhru.

3. Chybělo nasazení ve středu pole

Záloha vypadala sice líbivě, ale vyjma tradičně agresivního sparťana Frýdka v ní chyběl někdo, kdo by byl soupeřům ochoten trochu naložit a vletět do soubojů jako utržený vagon. To se zejména odrazilo na středu zálohy, kde třeba celý zápas odehrál nevýrazný Kamil Vacek. Sympatický záložník s jinak velkou kreativní myslí včera zklamal a o moc lépe na tom nebyli ani jeho kolegové.

4. Stále hledáme útočnou jedničku

Bohužel se opět ukázalo, že stále hledáme také útočníka číslo jedna jako za dob Jana Kollera. Naši včera nasadili Necida, který se ale i díky nulové kreativní produkci záložní řady nedostal téměř do hry. Za celý zápas nedostal skoro jeden kvalitní balon do vápna a s takovou se u vysokého útočníka prosazuje těžko.