„Přišlo mi, že ta káva chutná divně, zhruba půl roku,“ svěřila se Američanka novinářům. „Celé mi to došlo, když jsem ho přistihla přímo při činu. Stál u mého stolu a když mě uviděl, strašně se lekl.“

„Na stole jsem pak našla divnou loužičku. Tak jako už mnohokrát předtím. Došlo mi, že ta divná chuť není vyvolána ztuchlou kávou,“ uzavřela svou výpověď Pat Maahs.

Chápete, jak je vůbec možné, že to útočníkovi půl roku procházelo? My tedy ne.

John Robert Lind pracoval s Pat dlouhých 14 let. Na policii se přiznal k tomu, že ho jeho spolupracovnice přitahuje a že v ten den ejakuloval do její kávy.

Případ se tak zdál být více než jasný. Útočník byl chycen při činu a alespoň k jednomu z mnoha útoků se přiznal.

John Robert Lind je ale na svobodě a nebude nikdy odsouzen. Ptáte se proč? Protože američtí zákonodárci neměli v tomto ohledu zkrátka dostatek fantazie. Nikoho z nich nenapadlo, že by k takovému činu mohlo dojít, a tak ve své podstatě není protizákonný.

Útočník po svém propuštění poznamenal: „Byl to prostě způsob, jak zajistit, aby si mě všimla. “

Zkusili jste někdy podobnou balicí taktiku?