Zpíval hlavně country, což je v těchto končinách věc celkem neobvyklá, ale díky němu lidé poznali, že klasické country není jen pro americké rednecky s lasem u nohou, ale naopak se hodí pro každou příležitost, tím spíše, pokud jste ve společnosti s dobrými přáteli a dostanete chuť si po dobré skleničce něco zazpívat.

Zemřel tento týden a na české hudební scéně po něm zůstala nezaplněná díra. Pavel Bobek (†76), vystudovaný architekt, který měl raději mikrofon než rýsovací prkno, ovlivnil víc než jednu generaci, i vaše děti nebo vnoučata znají jeho legendární hity a hlavně absolutně nezaměnitelný hlas s nosovými výškami.

Ve společnosti se objevoval sporadicky, a když už, každá jeho návštěva na obrazovce měla styl, úroveň a noblesu. Nikdy ale nezaváněla nudou, svou komickou stránku neukazoval moc často, ale nikdy se nebral tak vážně, aby měl strach si ze sebe udělat legraci.

Toho si byli vědomi i tvůrci České sody, kteří Bobkově opomíjené komičnosti složili poklonu tímto skvěle sestříhaným videem, kde Rudolf Hrušínský ve filmu Spalovač mrtvol hovoří o smrti, zatímco Pavel Bobek dodává kulturní vložku v podobě písně Pojď stoupat jak dým (až tam, kam jen ptáci mohou), což je právě alegorie na smutný konec života.

Je to Pavlova nejslavnější píseň? Možná, ale nyní, kdy nám legenda české pop-music už nikdy nic nenazpívá, dostává tento text zvláštní rozměr.