V loňském roce vzrostla průměrná mzda o 4,2 procenta na 29 320 Kč. Reálně pak po odečtení změn o 2,8 procent. Jenomže většina zaměstnanců si o této částce zatím může nechat pouze zdát. Jak je tedy možné, že je průměr tak vysoký?

Průměrná hrubá mzda zahrnuje i příplatky za přesčas, odměny, náhrady mzdy atd. Z hrubé mzdy musí firma za zaměstnance ještě odvádět sociální a zdravotní pojištění a zálohy na daň. A bohužel obecně platí, že celé dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou.

Z výpočtů Českého statického úřadu tedy vyplývá, že například v loňském roce osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 11 657 Kč a 47 545 Kč. To je ovšem dost velký rozsah.

Letos průměr mezd stoupá rychleji. Podle odborníků za to mohou právě odměny, které přišly s přelomem roku a dále pak nedostatek zaměstnanců v některých oborech nebo pozvednutí minimální mzdy. Tento nárůst pro českou ekonomiku není podle analytika ČSOB Petra Dufka nebezpečný. „S ohledem na solidní výkon ekonomiky i poměrně nízký podíl mezd na celkovém HDP neznamená toto rychlejší tempo ztrátu konkurenceschop­nosti české ekonomiky,“ tvrdí.

To jsou všechno sice dobré zprávy, přesto se netýkají ani většiny zaměstnaných. Ti pobírají maximálně 25 000 hrubého, a to podle toho, v jakém kraji jsou zaměstnáni. Vzhledem k nízkým počtům zaměstnanců v některých oborech se však tento rok počítá s ještě větším nárůstem průměrných mezd. Respektive nedostatek lidí způsobí to, že vám zaměstnavatel zaplatí víc, aby si vás udržel.

„Znamená to, že i nadále předpokládáme rychlejší tempo u nízkopříjmových zaměstnanců, a tedy u lidí, po kterých je na trhu práce největší poptávka. Konkrétně by mělo jít o kvalifikované i nekvalifikované dělníky a řidiče,“ uvádí Dufka dále. Vypadá to tedy, že by se alespoň některým zaměstnancům letos přeci jen mohlo blýskat na lepší časy.