Těžko si na ni vzpomenout, mnoho lidí si totiž pod jménem Jana Kratochvílová vybaví šílence, který nosí na hlavě housle, na obličeji včelařskou síťku, na čele deset namalovaných očí, jí polévku brčkem, líbá se s velbloudem a vypadá, jakoby vypadla z vesmírné lodě Aštara Šerana.

Kdo je vlastně Kratochvílová a co se s ní stalo? Starší generace si pamatují na velmi půvabnou a velmi štíhlou ženu s ohromným hlasem a talentem. Nazpívala nesmrtelnou píseň V stínu kapradiny a slavný šlágr Sing, sing, který předělala na Song, song.

Za minulého režimu bývala hvězdou každého televizního pořadu, ale kámen úrazu byl v tom, že začala zpívat něco, co se pohlavárům nelíbilo. Shlédla se ve stylu rock-reggae a začínala být nejen pro režim výstřední, ale hlavně ovlivňovat velkou skupinu mladých, kteří v ní viděli rebela, se kterým se mohli ztotožnit.

Komunisti s ní zatočili po svém. Začali omezovat její uměleckou činnost a v roce 1983 ji poslali na hudební festival do Irska. Byl to ale zákeřný tah, Kratochvílovou totiž doslova ze země vykopli a udělali to potichu, aby nevzplál odpor veřejnosti. Z Irska jí už nepovolili zpět návrat do Československa a její pas byl zbaven platnosti.

Ve své krátkozrakosti si neuvědomili, že jí tím vlastně udělali službu, ale jméno Jany Kratochvílové bylo u nás pošpiněno. Režim stáhl všechny její desky a nahrávky a nechal prohlásit, že Kratochvílová emigrovala. Jana se mezitím usadila v Londýně a začala zpívat pod jménem Jana Pope.

Svoji výstřednost dovedla do extrému, ale kdy a proč se tak stalo, není jasné. Jana se dnes už vymyká všemu, co se dá běžně chápat, ovšem hlas jí zůstal pořád. Nikdo přesně neví, jak dobře nebo nedobře si Jana v Anglii žije, ale existují zvěsti, že Kratochvílová se svým duchovním hnutím Světlo a Láska velmi dobře vydělává na svých příznivcích. Co je na tom pravdy, to nikdo neví.

Jisté ale je, že Jana hladem nikdy nestrádala a hudbou se dokázala uživit vždycky. I teď, kdy už ji moc lidí nechápe.