Dvanáctiletá Michaela Muzikářová je už deset dní nezvěstná. Policie a rodina začínají být opravdu zoufalí. Veřejnost se snaží pomoci s nalezením malé dívky, jak jen může. Řada lidí oslovuje různé vědmy a senzibily, aby se také zapojili do pátrání po nezvěstné Míše. Zatím jsou však všechny pokusy marné.

Podle informací se Míša ztrácí 11. ledna během své cesty do školy. Poté už má vypnutý mobil. Později se objevily spekulace, že Míša mohla být už nezvěstná den předem. Její mobil byl totiž vypnutý už 10. ledna.

Vzdálenost mezi Míšiným domovem a školou je necelých 400 metrů. Pohodovou chůzí by to dítě zvládlo ujít za zhruba pět minut. Pokud by Míša šla svižnější chůzí, byla by ve škole mnohem rychleji.

Trasa, kterou Míša měla jít naposledy ve středu 11. ledna, není nijak odlehlá. Ba naopak. Jedná se o velmi frekventovanou trasu, kde je velmi rušno. Obzvlášť v ranních hodinách, kdy děti chodí do škol.

Proto je téměř nepravděpodobné, že by si údajný únosce troufl Míšu násilím odtáhnout právě na takovém místě. V tomhle případě připadají v úvahu dvě varianty. Jestli někdo Míšu opravdu unesl na její cestě do školy, muselo se jednat buď o pedofila, který nedokázal ovládnout své pudy a v nestřežený okamžik Míšu násilím odtáhl do auta. Nebo je tady druhá varianta.

A to ta, že Míša se svým potenciálním únoscem odešla na cestě do školy sama a zcela dobrovolně. V tom případě by se muselo jednat o člověka, kterého Míša zná moc dobře, nebo alespoň od vidění.

Z celého případu je zdrcena nejenom nejbližší rodina dívky, ale také její kamarádky a sousedé. Kamarádka z blízkého okolí vypověděla, že Míša byla vždy šťastné a pohodově dítě, nikdy neměla žádné problémy a byla pořád vysmátá.

Matka Míšiny spolužačky se na toto téma také rozpovídala. Podle jejích slov neměla Míša se svou matkou žádné problémy. Jejich vztah byl pohodový a o Míšu bylo vždy dobře postaráno. Nikdy prý nezaslechla, že by si Míša nebo blízké okolí na maminku stěžovaly. Samozřejmě dodává, že matka měla své mouchy, ale kdo je nemá? Svou dceru vychovávala dobře a na chod domácnosti a starost o Míšu navíc dohlížela babička, pro kterou je Míša vším.

Dům, ve kterém Míša bydlí se svou matkou, není sice žádná stavba roku, ale rozhodně se nejedná o nějakou zbořeninu. Je to taková starší bytovka pavlačového typu, na které je vidět počínající rekonstrukce.

Kolem domu jsou neustále přítomni kriminalisté, policisté v civilu a dokonce také psovodi. Policisté se snaží prostřednictvím psů zachytit pachovou stopu. Mají k dispozici kapesník, který měla Míša. Jenomže po deseti dnech nebude pachová stopa zrovna nejkvalitnější.

Speciálně vycvičení psi reagují na stopy okolo Míšina baráku. Čím více se ale vzdalují, tím stopa chladne.

Sousedé z blízkého okolí jsou natolik případem pohřešované dívky otřeseni, že osobně doprovázejí své děti do školy. Každý z nich má na celou věc svůj názor a hypotézu, o které jsou přesvědčeni, že je pravdivá.