Nějaké veřejnosti v podstatě neznámé paní pošel pes. Nebo umřel. Nebo odešel. Prostě vydechl naposledy a příslušné slovo jazyka českého budeme volit zcela individuálně podle toho, jak to cítíme. Je-li to cizí nechutný čokl, co nás už dvakrát pokousal, tak asi neřekneme, že zesnul… Ale o to tu zase tolik nejde. Jde tu o politický marketing, ve kterém lidovci opakovaně selhávají.

Pavel Bělobrádek zcela zbytečně rozmazával slova o chcípnutí dál a dál – psali jsme o tom ZDE. Prý to byla legrace, prý to tak nemyslel, prý má psy rád, prý veterináři stojí za ním…

Pavle Bělobrádku, ale tohle je přeci na prahu nadcházejících voleb úplně jedno. Je úplně jedno, zda zvířata umírají, a nebo hynou…

Jde tu o to, že lidovci neumějí pracovat s internetem a sociálními sítěmi. Nenaučili se to a chybují. Působí zde naivně jako trubci. A nedělají to bohužel jen lidovci. Volby se vyhrávají na základě emocí, nikoliv na základě programů. Voliči volí podle toho, jak je kdo sympatický a lidský, ne podle toho, co mají strany v programu.

Hrát na city umí dokonale Andrej Babiš a jeho tým. Šéf hnutí ANO by o mrtvém pejskovi napsal, že je to neštěstí a že mu je to líto. A kladné body by se hrnuly. Bělobrádkovi na účet naskakují negativní body.

Ukazuje se, že lidovci nechápou moderní trendy a neumějí si zanalyzovat, o co na internetové síti jde. Jsou odtrženi od reality a tápou. Jsou jako trubci bez emocí, kteří se topí ve vlastním hrnku vlažného čaje.

Všichni asi tak nějak cítíme, co tu chcíplo. A uvidíme, zda to tým kolem Bělobrádka dokáže oživit.