První dva díly Pevnosti Boyard lámaly rekordy. Sledovalo je přes milion diváků a televize si mohla mnout ruce. Jenomže pak už šla sledovanost dolů. Někteří diváci jsou absolutně nadšení a jsou rádi, že v televizi konečně nemusí sledovat nic, co má něco společného s politikou či tam teče krev po hektolitrech.

„Je to skvělé, všichni jsou borci,“ píše se třeba v komentářích. „Další díl si nenechám ujít, zatím byli všichni soutěžící úžasní a peníze jdou na dobrou věc,“ píše jiná fanynka na sociálních sítích. Diváci rádi sledují herce, zpěváky a celebrity v situacích, ve kterých si je předtím neuměli představit. Navíc jdou peníze vždycky na vybranou charitu, což je další velké plus soutěže. Pro tisíce diváků je prostě Boyard taková odpočinková záležitost na sobotu a možnost se nostalgicky vrátit v čase.

Pak je tu ale velká skupina kritiků.

„To televize zaplatila jenom 10 místností, které pořád točí,“ naráží jeden z komentujících na to, že soutěžící se 2× za sebou objevili v téměř totožných prostorách. „Zase kopírka, na nic originálního nepřijdeme sami,“ říká zase jiný. Ano, je pravda, že v televizi se většinou objevují přejaté formáty, které fungovaly dobře v zahraničí.

Mnoho lidí show hodnotí jako vyčpělou zábavu, která měla zůstat v devadesátkách, protože její oživení už není možné. „Trapárna, nechápu, jak na to někdo může koukat,“ říká se v těch ostřejších komentářích.

Co říkáte na moderní Boyard vy? Máte radost, že znovu vidíte Paklíče a otce Furu, nebo vám pořad pěkně leze krkem?