Největším problémem kambodžských věznic je vedro a přeplněné kapacity. Počet vězňů na rozdíl od věznic jako takových přibývá. Dochází tedy s přeplnění. V průměru na jednoho vězně připadá necelý metr čtvereční a všichni jsou umístěni pohromadě. Jednou za čas dojde k takovému „přemnožení“ vězňů, že musejí zůstat venku i po několik dnů.

Naopak další extrém je to, že se třeba ven nedostanete vůbec. Každý vězeň má nárok na to, strávit jednu hodinu denně venku. Jenomže když je v takovém vězení až trojnásobek vězňů, než je původní kapacita, ven se moc nedostanete. Někdy vás pustí na vzduch pouze jednou za 3–4 dny, a to také na hodinu.

Přeplnění věznic je opravdu velký a velmi podceňovaný problém. Vězni musí být přemísťováni do jiných lokalit. Často opravdu daleko od svých rodin. Přitom právě na svých rodinách jsou dost závislí. Ve vězeních totiž nebývá ani dostatek jídla. Proto se můžete buď spolehnout na své příbuzné, kteří vám možná donesou něco na zub, pokud sami nemají málo, nebo si jednoduše chytíte a zakousnete nějakou krysu. Doslova.

Podmínky jsou opravdu šílené. A to nemluvíme o zdravotní péči. Zaměstnanci věznic nejsou téměř vůbec vybavení ani školení na poskytování jakékoliv zdravotní péče. Pokud tedy dostanete například tyfus, nečekejte, že vás někdo bude obskakovat a držet za ruku. Věznice v rozvojových zemích jsou zkrátka hotové peklo na Zemi a je lepší se jim opravdu vyhnout obloukem.

VÝZVA! ZNÁTE LENKU? NAPIŠTE NÁM NA EMAIL redakce@extra.cz