Jsme snad svědky nejhoršího obchodního rozhodnutí poslední doby? Je to otázka diskriminace, kompromisu, svobody vyznání, domovského útlaku nebo prozíravý krok? Páchá oblíbený řetězec Marks & Spencer tržní sebevraždu v přímém přenosu? Velká Británie je na nohou, o víkendu přinesly všechny britské deníky, pravicové i levicové, Daily Mail, The Telegraph, Mirror, The Sunday Telegraph nebo Metro jedno zásadní sdělení, které konsternovalo jinak flegmatické Brity. Marks & Spencer, tradiční britská značka prodávající oděvy a lahůdky, rozhodla, že muslimští zaměstnanci smí v potravinové sekci odmítnout zákazníka, který jde proti jejich víře tím, že nakupuje alkohol nebo vepřové maso.

Nešťastný Angličan si tak musí počkat na další nemuslimskou obsluhu, která jej odbaví, aniž by to nějak uráželo něčí city nebo vyznání. Mluvčí řetězce hájí manažerské rozhodnutí tím, že jejich promuslimská politika se snaží nediskriminovat zaměstnance vyznávající islámskou víru a vytvářet rovnocenné pracovní podmínky pro všechny. Po prvotním úžasu, kdy tomu nikdo nechtěl moc věřit, došlo na reakci. Ostrovní země doslova šílí vzteky. A začíná hledat viníka.

První na ráně je samozřejmě řetězec. Facebookovou stránku obchodu zaplavují každou sekundu rozzlobené vzkazy a komentáře, které admin, budiž mu ke cti, zatím statečně nemaže. Těžko říct, jestli to náhodou není tím, že zaspal víkendovou službu. Lidé se shodují v jednom – ostudné a nešťastné rozhodnutí je příčinou toho, že věrní zákazníci s M&S navždy skoncovali. Vyzývají ostatní k bojkotu a dokonce už kvůli tomu založili na Facebooku stránku, která během jednoho dne nasbírala bezmála pět tisíc vzteklých (nejen) Britů.

Celá aféra je ale samozřejmě vyvřením daleko hlubšího problému. Anglie si na multi-kulti průšvih zavařila už dávno svou lehkovážnou imigrační politikou, která přijímala muslimy s otevřenou náručí a nabízela jim v zemi útočiště. Bylo jen otázkou času, kdy se Britové začnou cítit doma jako cizinci a začnou se k nim i tak chovat. Když dnes pojedete do Londýna, skoro to tam ani nepoznáte. Po ulicích chodí lidé, kterým Britové říkají „ninja burkas“, do jejich právního systému chtějí pomalu ale jistě radikální muslimové nechat pronikout tradiční právo šaría dovolující například vraždu ze cti. Kontroverzní krok Marks & Spencer je tak jen naprosto logickým důsledkem několik let přehlíženého trendu míchání kultur. V rámci demokratického smýšlení a zásad tolerance o tom nikdo nechtěl mluvit moc nahlas, jenže v případě, že vás někdo kvůli protežování utlačí byť i jen tím, že vás odmítne obsloužit v obchodě, je to tvrdý zásah ani ne tak do osobnostního práva jako do národní hrdosti. A to už je důvod začít křičet pořádně a nahlas.

Rozhodnutí Marks & Spencer proto klidně může být to nejlepší, co se Britům stalo. Země se vytrhla z letargie a šokovaní ostrované se formují do pluku a jdou do války proti vlastní gigantické značce. 700 poboček M&S, které se na území Británie nachází, to může pocítit velice bolestně, kopanec do vlajky se neodpouští a rozezlená slova lidí o vlastizradě se v tomto případě dají pochopit. Panika tak nejspíš zavládne i na druhé straně, vedení řetězce si bude muset nějak poradit a postavit se ke svým zákazníkům čelem. M&S má totiž pobočky po celém světě a už i tam vědí o britském skandálu, lidé ze solidarity i znechucení hodlají bojkot podporovat i v jiných zemí, kde zákaz neplatí. Tady jde už o vyšší princip, je to snaha zachovat si vlastní kulturu, důstojnost a nenechat se převálcovat něčím tak absurdním, jako je radikální víra a neustálý nátlak ustupovat vzad.

Jen co se článek o britském zákazu objevil na našem serveru, nezůstala ušetřena ani česká stránka řetězce na Facebooku, někdo se rozhodl do obchodu už nezavítat, jiný rovnou vrátit svou členskou kartu. Ani britské ani české vedení se ke skandálu ještě nevyjádřilo, ale počítáme, že to nebude dlouho trvat. Dělat mrtvého brouka by byla nejhorší možná cesta.