Adam a Aron jsou dvanáctiměsíční dvojčátka, která od sebe nerozeznáte.

Jediné, co nemají společného, je, že je jeden z nich vážně nemocný a potřebuje speciální péči. Každé čtyři hodiny musí dostat své léky.

Jejich tatínek má problém určit, kdo je kdo, a tak ho napadlo jednoho z chlapečků nějak poznačit. Pokud by totiž dal tomu zdravému léky jeho bratříčka, nedopadlo by to dobře.

Je opravdu nutné, aby se vědělo, který z chlapců je Aron a který Adam. Jednou se jejich babičce stalo, že znamení, které měli na ručičkách, smyla ve vaně a podala Aronovi léky pro Adama.

Aronovi se v mžiku udělalo moc zle, strávil týden v nemocnici a tatínek už to nechce nikdy zažít.

„Tohle je opravdu velmi krizová situace. Už to nechci nikdy riskovat. Opravdu je nutně potřebuji od sebe nějak odlišit,“ říká smutně.

Rodiče chlapečků už zkoušeli lak na nehty, náramek na ručičku, ponožky a jiné oblečení. Ale všechno bylo pouze dočasné. Potřebují něco permanentního.

Otec chlapců pokračuje: „Na internetu jsem četl o nějakém malém tetování. Něco jako tečky, které podstoupila jiná dvojčátka. Taky tam bylo o náušnicích. Není mi z toho dobře, že hledáme takové řešení. Jenže nemáme jinou možnost. Minulý týden jsem málem přišel o oba syny a tohle už nikdy nechci zažít. Jsem opravdu zoufalý. Věřte mi, když řeknu, že už jsme se ženou zkusili všechno a nic nefungovalo.“

Lidé se s jeho řešením příliš neztotožňují. Údajně je tetování až příliš.

Rodiče ale touží jen po malinké tečce na ručičce jednoho z nich.