Do své vlasti se vrací i třicetiletý Amer z Damašku. Utratil více než 400 tisíc korun, aby dostal do Evropy celou svoji rodinu. Těšil se, jak bude žít se svojí rodinou v Evropě, v domečku v Německu, a založí si vlastní živnost. Nadšení ho opustilo ve chvíli, kdy se ocitl s ostatními na ubytovně.

"Přišel jsem do Německa, protože všichni říkali, že je to nebe. Teď ale svého rozhodnutí lituji,“ svěřil se Amer. Až na ubytovně mu došlo, že je jen jeden z davu a bude mu trvat roky, než něco vybuduje a stane se právoplatným členem společnosti. "Zřejmě by mi trvalo 10 let, než bych dosáhl na minimální životní úroveň normálního Němce, a zdá se mi téměř nemožné naučit se německý jazyk,“ uvedl.

Těšil se, že dostane 500 eur na měsíc a bude se mít dobře. V Sýrii je totiž 500 eur hodně peněz. V Německu to ale neznamená totéž, je tam vyšší cenová hladina. A to si Amer neuvědomil.

Amer v Sýrii pracoval v obchodě s potravinami. V Německu žije v ubytovně a chodí na sociální úřad pro podporu. A to mu přijde vždy hodně trapné a cítí se poníženě. Chce se tedy s rodinou vrátit zpátky do Damašku. Ale nevědí, kde na cestu vezmou peníze, a také mají strach z Asadova režimu, z reakcí na jejich útěk a opětovný návrat.

Někteří migranti mají přehnané představy o Evropě, proto se jich už zlomek vrátil zpět. Velkým problémem je také kulturní odcizení. Syrský doktor Abdulláh Alsoán (51) přišel do Německa s pomocí OSN, aby se zde mohl léčit s cukrovkou. Teď čeká, až se mu vyřídí pas, a chce se vrátit za svými 10 dětmi zpět domů.

Nechápe totiž způsob života v Evropě. Když zahlédl na ulici dva líbající se teenagery, řekl si už dost. Němci jsou prý podle něj moc milí, ale svoje dcery by tam nechtěl vychovávat.

Spousta uprchlíků utíká před válkou, ale v Evropě většinou nenajdou to, co si představovali. Ti, kteří chtějí z Německa odjet, se mohou obrátit na německé úřady, které jim vystaví potřebné dokumenty a zaplatí náklady na cestu. V podobném duchu pak o navracejících se migrantech referuje i norský imigrační úřad.

Německé úřady registrují 37 220 uprchlíků, kteří se v roce 2015 dobrovolně vrátili domů. Velká část z nich ale nebyli Syřané, nýbrž občané Balkánu. Z Norska, kam loni přišlo přes 30 tisíc uprchlíků a migrantů, se potom dobrovolně vrátilo 805 lidí, z nichž 302 pocházelo z Iráku, Sýrie a Afghánistánu.