Narodila se 5. října 1943 nedaleko ruského města Ufa. Matka s otcem se rozešli krátce po jejím narození, přestěhovala se proto s matkou Elizavetou, která pracovala jako biochemička, do Moskvy.

Inna odmalička snila o tom, že se stane slavnou herečkou. To není až tak neobvyklé přání a má ho nejedna holčička, jenže Inna to myslela opravdu vážně. Po nezdařeném pokusu o přijetí na Vachtangovovu hereckou školu se rozplakala a nebylo možné ji utišit. Profesorům se jí zželelo a doporučili jí proto alespoň do Ščepkinova divadelního učiliště při moskevském Malém divadle, kde ukončila v roce 1965 svá herecká studia.

Zpočátku se uvedla především jako komediální herečka groteskně vaudevillového ty­pu.

V Mrazíkovi si zahrála i proto, že se na konkurzu přiznala, že umí zuby louskat ořechy. Režisérovi se tato dovednost natolik zalíbila, že ji zařadil i do filmu.

Štáb se na natáčení musel přesunout do Murmanska za polární kruh, protože v okolí Moskvy nebyl sníh. Inna nejčastěji vzpomíná na scénu, kdy sedí pod stromem obklopená jídlem a čeká na Mrazíka. Podle scénáře měla s chutí jíst šťavnaté jablko, jenže tehdy v širokém okolí žádné nebylo, a tak jí režisér dal cibuli. „Musela jsem se do ní zakusovat a předstírat, že jde o náramnou pochoutku. Po tvářích mi ale tekly slzy," prozradila po letech herečka.

Svému muži porodila jediného potomka – syna Ivana, který je herec a spisovatel.

Inna oslavila před dvěma lety sedmdesátku, přesto je stále neuvěřitelně čilá a aktivní. Představitelka hloupé a drzé Marfuši je v Rusku uznávanou a mnoha cenami ověnčenou herečkou.

Jaký život měl herecký kolega Inny, představitel Ivánka Eduard Izotov, si můžete přečíst ZDE.