V Bangladéšské Dháce se soutěžilo v malování hennou a bylo se na co dívat. Tohle prastaré umění pochází právě z těchto asijských končin, v Bangladéši má proto dlouhou tradici. Kůži si zdejší ženy zdobí už pět tisíc let.

Do Evropy se henna dostala o dost později a rozhodně není tolik spjatá s duchovnem a rituály, jako tomu je v Africe a Asii.

Jedná se o keř, který roste například právě v Bangladéši a dalších tropických oblastech. Roste až do výšky šesti metrů a kvete bíle či žlutě. Listy henny se usuší a rozemelou, až vznikne hnědočervený prášek obsahující velké množství pigmentů, který se používá pro barvení. Po smíchání s vodou vzniká pasta, která má schopnost se delší dobu udržet na lidské kůži.