V obrovském hypermarketu přijali nového prodavače. Šéf jej vezme na den na zkušební dobu, aby viděl, jak se osvědčí. Po zavírací hodině si jej zavolá do kanceláře. „Tak kolik jste dnes udělal obchodů?“ „Jeden, šéfe.“ „Cože? Jeden? Naši prodavači udělají průměrně šedesát až sedmdesát obchodů denně! Co jste celý den dělal? A kolik jste vlastně utržil?“ „Sto osmdesát tisíc dolarů.“ Šéfovi došla řeč. „S…to osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?“ „No, první jsem prodal malý háček na ryby… " "Háček na ryby? Za sto osmdesát tisíc? "…pak jsem zákazníka přesvědčil, že by si mohl vzít ještě střední a velký háček. Pak jsem ho přesvědčil, že by si měl vzít i nějaký vlasec, prodal jsem mu tři pruty – malý, střední a veliký. Dal jsem se s ním do řeči, zeptal jsem se, kde bude rybařit. Povídal, že na mysu dvacet mil na sever. Tak jsem mu prodal ještě pořádnou větrovku, nepromokavé kalhoty a gumáky, protože tam dost fouká. Přesvědčil jsem ho, že na pobřeží neberou, tak jsme šli vybrat motorový člun. Pak jsem se ho zeptal, co má za auto, vylezlo z něj, že dost malé, člun by s ním nemohl odvézt. Tak jsem mu prodal ještě přívěs a auto.“ „No to je úžasné. A tohle všechno jste prodal člověku, který si přišel koupit jediný háček na ryby!?“ „Ne. On původně přišel koupit vložky pro svoji ženu. Tak jsem mu navrhl, že když si teda o víkendu neužije, že by si mohl zajít aspoň na ryby.“