Radek se vymlouvá na to, že je to duše upřímná a všechno bude říkat na rovinu. Jenomže si neuvědomuje, že není na pivu s kamarády řezníky, ale nechává se hostit od čtyř dam, které na jeho pokřikování nejsou ani trochu zvědavé. Vlastně se všechny spojí proti Radkovi, a když vybuchne, vzájemně se podpoří.

Kromě halasného chování navíc na návštěvách tříská pěstí do stolu, aby potvrdil důležitost svých slov. Paní Renatě dojte trpělivost a ještě celkem slušně Radka napomene. „Prosím tě, nebouchej mi do toho stolu. Je to nepříjemný,“ říká a aspoň na chvíli je klid.

Podle ostatních žen na ně Radek vystartuje a bez milosti sejme. Nedokáže nic říkat v klidu a zkazí náladu na celý večer.

„Říkám věci na plnou hubu,“ oponuje řezník a zapomíná, že někdy je mlčeti zlato.