Stephanie a James Perrinovi čekali děvčátko Mollie. Lékaři ale zjistili, že dítě trpí poruchou a není dostatečně vyživováno pupeční šňůrou. Ve 27. týdnu těhotenství proto museli přistoupit k císařskému řezu.

Holčička vážila v tu dobu jen něco kolem 480 gramů a prognóza nebyla vůbec uspokojivá – dožít se měla jenom tří týdnů. Pro rodiče tehdy nastala muka.

Přesto se nevzdávali naděje a čekali. A Mollie následně všechny překvapila.

Na jednotce intenzivní péče se její stav stále lepšil, až si po dvaceti pěti týdnech mohli oba manželé svou dceru poprvé pochovat. Byla tak maličká, že celou svou ručku dokázala prostrčit snubním prstýnkem Jamese!

Po sedmnácti týdnech se Perrinovi konečně dočkali a v nemocnici jim bylo sděleno, že si ji můžou odnést domů.

„Byla to taková úleva. Vždycky jsme hodně trpěli, když jsme odcházeli domů a naši dcerušku jsme tam museli nechávat. Rvalo nám srdce, když jsme sledovali ostatní rodiče, jak si své děti berou s sebou,“ popisuje pocity zoufalství nyní šťastný otec.

A pro všechny rodiče v podobných situacích dodává povzbuzení: „Náš příběh je důkazem, že je možné překonat všechny obtíže a že zázraky se stávají.“