Všichni přejí vilu po zesnulé Džambulce Arturovi, ale polovina náleží čerstvému vdovci Rychtářovi a národ se ptá, jak bude zadlužený medvěd nakonec rozporcován.

To vše je ve hvězdách, ale díky novému občanskému zákoníku se „štaidlovskému křídlu“ otevírá jedna zajímavá alternativa.

Nová úprava zákoníku hovoří o tom, že v případě, že by se ukázalo, že manželství bylo v počáteční fázi rozvodu, ideálně v návaznosti na prokázané domácí násilí, je možno dědice diskriminovat. To by se ale musel objevit nový důkaz, který by nasvědčoval výše uvedenému, případně by musel být Rychtářovi dokázán trestný čin.

Tím zdá se není pozměnění dopisu na rozloučenou pro Artura, které Rychtář včera přiznal. Jak řekl včera v Prásku na Nově renomovaný právník Jiří Černý: „Ta listina není v žádném případě závětí, nesplňuje ani základní kritéria a nebude zjevně hrát v dědickém řízení žádnou roli, nezpůsobí právní důsledky z hlediska dědění,“ jinými slovy tohle by na Josefa Rychtáře nestačilo.

Na místě by evidentně bylo, kdyby Josef chlapsky svůj poloviční podíl přenechal nebohému Arturovi, což se podle nás nestane, resp. pokud se nepokusí celé věci „pomoci“ Ladislav Štaidl, který by se mohl s Rychtářem vyrovnat. Zatím se tahle dvojice ale hádá o pohřbu, policie prověřuje další dopis na rozloučenou a Zdeněk Macura se snaží dokázat, že nevraždil vlak, ale Rychtář.

Tohle bude ještě nejenom právně hodně zajímavé.