Jsem to já. Ta, která může za jogínské šílenství u nás v redakci. A netýká se to jenom našeho šéfredaktora Pavla Novotného, ale i mých dvou kolegyň, které jsem do pekla jménem bikram jóga přivedla také. Právě společně jsme Pavla (pod kterým už prasklo několik židlí) měsíc přesvědčovaly, dokopávaly a pak šikanovaly, aby si šel s námi zacvičit.

Bikram jógu pěstuji s přestávkami téměř už tři měsíce. Všechno začalo, když jsem si před týdnem baletního workshopu potřebovala zlepšit fyzičku a rozhodla se využít začátečnický program deseti dnů. Když zavzpomínám na svou úplně první hodinu, tak si vybavím jenom ten naprosto euforizující pocit po cvičení, i když musím přiznat, že jsem měla dost. Tehdy jsem se nemohla rozhodnout, co je náročnější, jestli hodina baletu, nebo bikram jógy. Teď už vím, že to je bikram jóga :D A jelikož jsem trochu masochista a miluji, když si můžu pořádně máknout, tak jsem bikram propadla úplně.

Víte, ono to není jenom o cvičení, i když cviky samotné blahodárně působí na orgány. Kdyby to bylo, tak by to mě i ostatní asi tak nebavilo. Cviky jsou vždycky stejné a hodiny probíhají taky stejně. Tady jde ale hlavně o ten prožitek, který se vám ve fitku nebo v jakémkoliv jiném cvičení prostě nedostane. Ano, je to náročné a bude se vám chtít během lekce umřít a budete pološílení vedrem, ale to blaho, které přijde potom, za to stojí. Já například se cítím po lekci tak nabitá energií, že bych s přehledem dala ještě jednu. Taky se při bikram hrozně hubne. Nejen během cvičení, ale i po něm, jelikož nebudete mít takový hlad a chutě. Mně například stačí najíst se pořádně jednou za den.

Takže to na začátek a teď moje první lekce s Pavlem. Musím přiznat, že se toto cvičení pod vedením Natálky (měla jsem ji poprvé a je to moc sympatická slečna!) dost lišilo od těch normálních. V první řadě jsem se samozřejmě před Pavlem chtěla vytáhnout, aby viděl a mohl mi jít příkladem :D, a taky jsem nečekala, jaké hrozivé zvuky bude Pavel u jógy vydávat.

Poté, co jsme s Pavlem chtě nechtě došli na recepci, vzali ručníky, vypůjčili oblečení (mimochodem na bikram jógu nemusíte mít vůbec nic! Všechno vám když tak půjčí nebo si věci můžete zakoupit :)) a vůbec se dali dohromady, jsme si tak deset minut před lekcí kecli v sále na podložky a krásně zahájili bikram jógu meditováním. Paráda.

Jakmile lekce začala, tak jsme do toho s Pavlem šli na plný plyn. Prvních deset minut, co se zavřou dveře svobody, zvládne naprosto každý úplně v pohodě včetně Pavla i mě. Pak to ale přišlo! „UHHGHHHHHGHG,“ ozvalo se přes celý sál. Velmi překvapeně a vyděšeně jsem v poloze půlměsíce koukla na Pavla, jestli neumřel nebo se nezlomil, a s myšlenkou, že to je asi jen takový zkrat, jsem cvičila dál. Šok ale přišel, když Pavel začal hekat u každého cviku (kromě doby, kdy ležel v poloze pro těhotné). Nebudete tomu věřit, ale všichni, naprosto VŠICHNI (kromě mě a Natálie) zachovali naprostý poker face. Neuvěřitelné.

Během cvičení jsem se i já zkoušela trochu ulejvat, ale v přítomnosti Natálie to jaksi nešlo. Když jsem si trochu víc sedla na paty (to se nesmí), tak se hned ozvalo „já to vidím, Aneto!“, nebo když jsem během trikanasany (nejtěžší cvik) už nemohla a chtěla si spočnout, tak jsem byla setřena drsným „teď neodpočívej, musíš to ještě zkusit!“, přiznám se, že jsem v tu chvíli pocítila k Natálce nenávist a chtěla jsem po ní hodit lahví.

Když jsme u těch pocitů, během bikram jógy toho budete cítit hodně. Hodně emocí, ať špatných, nebo dobrých, tam z vás půjde ven. Někomu se možná bude chtít zvracet nebo brečet, ale to je normální, taky jsem to zažila. Super na tom je, že tyto negativní emoce z vás půjdou pryč a vy se po lekci budete cítit jako znovuzrození. Dobré je zmínit, že někdo může u jógy prožívat také silně euforické pocity nebo mít dokonce orgasmus. To zatím není můj případ.

No, a abych to už ukončila. Lekci jsme oba dva zvládli úspěšně. Pavel neumřel, já jsem odpočívala jenom trochu a obou nám bylo děsné horko. Po cvičení jsme ještě chvilku meditovali, vypili jsme kokosovou vodu (o kterou jsem si nebyla těsně po lekci schopna říct, protože jsem si prostě nevzpomněla, jak se tomu nadává) no a šlo se domů. Doma jsem se pořádně nadlábla řízku s bramborami (právě jsem ztratila miliardu duchovních bodů, jelikož nejsem vegetariánka) a šla spát.

Bikram jógu tedy opravdu doporučuji všem, co mají rádi výzvy, chtějí udělat něco pro své zdraví, cítit se dobře, a taky pro ty, co si myslí, že když říkáme, že je to peklo, tak přeháníme.

Namasté.

Vaše jogínka Aneta

Partnery projektu jsou Bikram Yoga Prague a veganská restaurace LOVEG.