Arya se narodil s normální váhou. Po porodu měl 3,2 kilo a rodiče z něj měli samozřejmě radost. Do tří let se nic nedělo a on vypadal jako jeho vrstevníci. Jenomže pak začal mnohem víc papat. Nejdřív měli oba rodiče radost, že mu chutná. Chtěli zdravé dítě, jako každý rodič. Jenomže za pár let zjistili, že se to nějak zvrtlo.

Chlapec je permanentně hladový a přibírá i po poměrně dietní stravě, jakou na rodné Jávě dostává. Rýže, zelenina, ryby, hovězí nebo tempeh (fermentovaná sója, tradiční indonéský pokrm). Jí 5× denně a jeho porce vydají za dva dospěláky.

Jeho rodiče jsou chudí farmáři a otec se už kvůli jeho porcím zadlužil. „Přece ho nenechám hladovět,“ říká.

Jenomže rodina žije v začarovaném kruhu. Kvůli výdajům za jídlo nemají na pořádné vyšetření. Vždyť něco takového už není normální!

Arya už kvůli své váze musel přestat chodit do školy. Udělá pouze pár kroků, než ztratí rovnováhu. Navíc se při sebemenší fyzické námaze zadýchá. Kromě vzdělání musel obětovat i své kamarády, protože si s nikým nemůže hrát tradiční dětské hry.

Když zrovna nejí, tak se prý válí u telefonu, spí nebo se jde osvěžit do malého bazénku na zahradě, kde vydrží hodiny. Rodiče jsou naprosto zoufalí, nemůžou na něj sehnat ani oblečení. Arya tak musí nosit jenom tradiční šál sarong, kterým si zahalí klín.

Rodiče se rozhodli nasadit tvrdou dietu a dávat chlapci jenom hnědou rýži. Ale problém bude evidentně někde jinde, než v příjmu kalorií, a chlapec trpí pravděpodobně závažnou nemocí.