Monika Štiková pátrá, radí, informuje: Nešel proud, a tak jsme to s manželem dělali při svíčkách

V neděli večer se u nás jako u mnohých z vás prohnala ohromná bouře. V šest odpoledne jsem měla pocit, že je asi deset večer, jaká byla tma, a pak to začalo. Lítaly květináče, betonový podstavec na slunečník přeletěl zahradu jako blesk, no prostě boží dopuštění.

Asi po dvou minutách nám vypadl proud. A tak asi po hodině jsme volali do elektrárny, jak to s tím proudem tedy bude. Hlavně miláček byl velmi aktivní, čas večeře se kvapem blížil. Když zjistil, že proud nepůjde hodně dlouho, nekompromisně zavelel směr Praha 2, kde máme velmi oblíbenou sushi restauraci... Asi jsem nebyla dost pohotová nebo se tvářila znuděně, a tak skoro s hysterickým výkřikem zařval: "A platím já."

Vidíte, milé dámy, jak se to vyplatilo. Po úžasné a zdravé večeři se vracíme domů, a jak se dalo očekávat, proud pořád nejde. Michal řeší, jak si teda posvítíme, a tu přichází moje chvilka a rýpnu si ve smyslu, jak jsem úžasná, že máme ty moje takzvané svíčičky na píní všude, jak on říká.:-)

No, nicméně volíme náhradní program. Žádná televize, počítač. Jdeme na terasu, zapalujeme venkovní krb a naléváme si červené vínečko a slavnostně si zapalujeme doutníček, na který je konečně čas. Sedíme a posloucháme praskání ohně, víno si vychutnáváme, převalujeme ho líně po jazyku. Prostě se vše zpomaluje a nějak se vkrádá příjemný pocit blaženosti. A jak tak v klidu sedíme a nikde nic nehraje a člověka nic neruší, zjišťujeme to, že jak nad námi, lidmi z 21. století (kde vše je řízeno počítačem a technika nad námi pomalu, ale jistě vítězí a my zjišťujeme, že vlastně nemáme skoro na nic podstatného, jako je rodina, děti a jejich zájmy a láska, vlastně čas) zvítězila příroda, je vlastně úžasný.

Protože alespoň na těch ukradených šest hodin se čas zastavil. Od sousedů různě vzdálených slyšíme, jak rodiče si hrajou stolní hry se svými dětmi, vymýšlejí se bojovky, na řadu přišlo i noční koupání a najednou je na vše dost času. I kočkám se to moc líbí a slyšíme jejich slastné mrouskání, a tak mi s potutelným úsměvem na tváři dochází, že se asi za devět měsíců narodí mnoho dětí. Tak přátelé, tentokrát je moje rada velmi prostá.

Přejme si jako lidstvo více těchto černých hodinek a nechme nad námi přírodu vítězit, protože ona to vlastně s námi myslí nejlíp...

Krásné letní bouřky vám přeje

vaše Monika

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad