Je vám trapně vyrazit si mezi lidi kdykoliv, kdy sníte trochu cibule, česneku nebo rybiček? A teď si představte, že jsou na tomhle světě lidé, kteří rybinou zapáchají neustále a nemohou za to.

Třeba dvaadvacetiletá Cassie Graves z Velké Británie, která trpí syndromem rybího zápachu – trimetylaminurií. Je to genetické onemocnění, které je způsobené chybějícím enzymem flavinmonooxidázou 3, který odbourává aminokyselinu trimetylamin. Tahle látka se pak hromadí v těle a vyplavuje se spolu s potem. Pot tím pádem zapáchá rybinou. Problém je na světě.

„Znáte to, když jdete na rybí trh a cítíte ten příšerný zápach? Tak páchnu i já. Jde to z mé kůže a vlasů. Vychází to s potem a je jedno, kolikrát denně se osprchuji,“ lamentuje nešťastnice, které nemoc komplikuje plnění velkého snu – stát se slavnou zpěvačkou. Díky zápachu žádný z posluchačů nevydrží stát blízko pódia. I tak se ale Cassie nevzdává a dál skládá texty a koncertuje.

„Byly doby, kdy jsem páchla tak strašně, že jsem nemohla chodit do školy. Máma mě raději nechávala doma, aby mě děti nešikanovaly,“ tvrdí Cassie a vzpomíná na svou obzvlášť těžkou pubertu, kdy trpěla úzkostmi a depresí. Ani dnes není se svým handicapem vůbec srovnaná.

„Já sama se necítím. Takže musím neustále spoléhat na rodinu a dobré přátele, kteří mě včas upozorní,“ říká muzikantka z Londýna a dodává, že ji unavuje lidem vysvětlovat, že se nekoupala v rybích vnitřnostech a že za ten pach nemůže. „Je těžké vysvětlit druhým, že mám syndrom rybího pachu. Je to tak vzácné, že mi lidé nevěří, když jim to říkám.“

Cassie se vyhýbá potravinám bohatým na trimetylamin, což jsou vejce, majonéza, ryby, ale i luštěniny. Bohužel jí to moc nepomáhá. Holka, drž se, tohle je fakt peklo.