O kuriózním případu informoval španělský deník El País. Manažer si z práce udělal obsesi a chtěl, aby pro zákazníky bylo od otevření všechno pečlivě nachystáno. Proto dělal i práci, která byla mimo jeho povinnosti. Například naceňoval zboží a rovnal potraviny v regálech. Svůj čip poté označil v čase, kdy měl do práce opravdu přijít. Svému zaměstnavateli o svých aktivitách navíc neříkal, a kdyby byl ticho úplně, tak by zřejmě dodnes nikdo na nic nepřišel.

Jenomže snaživý Jean P. začal k podobné pracovní době nutit i další zaměstnance. Těm se v pět ráno na prodejnu opravdu chodit nechtělo a na svého nadřízeného si stěžovali. Místo fotky zaměstnance roku na nástěnce tak Jeana čekal vyhazov. Šéfům se nelíbilo, že manažer porušuje předpisy. Proplatit by mu podle zákona totiž měli každou odpracovanou hodinu, tedy i přesčasy, které nehlásil.

V rozhovoru pro španělská média Jean P. bránil svou nevyžádanou aktivitu s tím, že během běžné pracovní doby nestihne všechno, co je v prodejně potřeba udělat. Celá kuriózní situace se dostala až k soudu. Právník vyhozeného manažera připomíná, že Jean P. se snažil svému zaměstnavateli pomoci a pravidla porušoval pouze ku prospěchu Lidlu.