Může se to zdát jako jedno z nejhorších vězení, kam byste se nikdy nechtěli dostat, ale ve skutečnosti je to rehabilitace v afghánském stylu. Muži připoutaní za ruce a za nohy k plesnivým zdím přežívající jen na kousku chleba, špinavé vodě a pepřových kuličkách. To nejsou vrazi dětí, ale „obyčejní“ feťáci.

Přestože v Afghánistánu narazíte na opiáty na každém kroku a opium byste sehnali i k snídani, pořád se tu věří tomu, že závislost není závislost, ale posedlost zlým duchem a duševní choroba.

Když se tedy k vězňům budou strážci chovat jako ke zvířatům, vyženou z nich zlé démony. Protože v Afghánistánu není téměř žádná lékařská péče, posílají do toho pekla frustrovaní příbuzní narkomany dobrovolně, aby jim aspoň někdo nějak pomohl.

Vězni sedí celý den ve svých kobkách a mluvit je zde přísně zakázáno. Občas přiběhnou děti a házejí na ně kameny. Pokud mají dobré chování, mohou jít vykonat své fyziologické potřeby ven, jinak sedí ve svých výkalech.

Přestože to vypadá velmi krutě, mnoho lidí se tam vyléčí. Nedivíme se.