V jeho indonéské vesnici se mu neřekne jinak než Hadí chlapec, protože se doslova svléká z kůže. Šestnáctiletý Ari Wibowo trpí od narození nemocí zvanou erytrodermie, která se může projevit jenom jako lehké začervenání kůže, ale někdy je to extrémní případ. Jako právě tady.

Od doby, co je naživu, „svléká“ Ari svou kůži každých čtyřicet dní, kůže se mu odlupuje, mokvá a odpadává, aby přežil, musí se každou hodinu namáčet ve vodní lázni.

Co mu jinak hrozí? Kůže zatvrdne, on se nebude moct ani pohnout a zřejmě by došel brzké smrti, nemoc by totiž způsobila vyschnutí krevního řečiště.

Jeho rodina ho tak musí mít 24 hodin denně pod dozorem, chystat mu koupele a obvazy napuštěné v hydratačních krémech. Přesto se ale Ari snaží žít pokud možno normální život, chodí do školy, hraje si s dětmi, ale vysvobození ho nejspíš nečeká.

Na léčbu nemá jeho rodina peníze a taková nemoc se i léčí dost těžko. Když se chlapec narodil, místní lékaři doporučovali rodině, aby se ho zbavili, neboť nebudou mít nikdy dost peněz na to, aby se o něj mohli starat. Přesto se rodina nedala a pro svého syna dělají rodiče první poslední.