"Dobrý den, milá redakce, kdybych vyhrála 2,466 miliard korun v loterii, tak bych si koupila domeček, který by byl převážně ze skla i uvnitř. Mít svůj vlastní domov je mým snem. Krásně bych si ho zařídila. Líbí se mi moderní styl. Koupila bych si velké autíčko a pak bych investovala do svého vzhledu. Rodině bych zaplatila, co by potřebovali, a také bych postavila ubytovny pro bezdomovce, protože na ty nikdo nemyslí a všichni jimi jen opovrhují, protože jsou špinaví nebo pijí, a také na zvířátka, tzn. na postavení útulků. Dále bych si koupila loď a vrtulník. :-) Jen nevím, jestli by mi ty peníze na to všechno stačily, protože já zrovna šetřit neumím a myslím si, že žijeme jen jednou a měli bychom si dopřávat dobrého jídla apod. A ne jen šetřit a pak nic z toho, Vaše princeznička.

Takové hezké psaní nám dorazilo do redakce. A nebylo jediné. Někteří z vás se i zaklínali, že by polovinu výhry dali i na charitu. Jen si ty peníze na chvilku užít. Vlastnit je…

Princezničce z redakčního mailu vzkazujeme, že na všechny její sny by 2,466 miliard stačilo a ještě by jí zbylo. Umíme si to spočítat, i když 2,466 miliardy jsme na hromadě nikdy neviděli. A nevypadá to, že bychom v brzké době vidět měli.

Tuhle sumičku totiž vyhrál neznámý muž z Pardubicka. Co o něm víme? Že výhru si vyzvedl až po 26 dnech. Že spěchal na vlak. Že si od SAZKY vzal rovnou kufr s 270 tisíci korunami v hotovosti. Že byl zralý na infarkt. Že na rozdíl od nás (i od vás) je za vodou.