Dva muži, jedna žena. Wyclef Jean, Pras a Lauryn Hill, jména, která změnila hiphopovou kulturu. V devadesátých letech patřili k nejznámějším a nejúspěšnějším skupinám v žánru hip hop. Kapelu dali dohromady právě Pras a Lauryn, poslední člen Wyclef se připojil až později.

Začátky neměli zrovna nejlepší. V roce 1994 vydali první desku, ale nesetkala se s žádným úspěchem. Zlom nastal v roce 1996 s přelomovou deskou The Score, která patří zaslouženě mezi nejprodávanější hiphopová alba vůbec.

Z The Fugees se staly hvězdy a jejich obrovský hit Killing me softly (jedná se o cover písničky z roku 1993) znal každý a dodnes zůstává tím nejznámějším. Další songy jako Ready or not či No women, no Cry (cover Boba Marleyho) takový úspěchů nedosáhly. Album získalo Grammy za nejlepší rapové album a zmíněný hit cenu za nejlepší pěvecký výkon.

V roce 1997 se členové vydali na sólové dráhy a to znamenalo konec skupiny. Navíc Pras se nelichotivě vyjadřoval o spolupráci s L. Hill. Bohužel zpěvačce s nádherným hlasem stoupla sláva do hlavy.

V roce 1998 vydala album, které sklidilo obrovský úspěch. Sbíralo jednu cenu za druhou a zpěvačky bylo všude plno. Jenže ona to nezvládla a stáhla se do ústraní a začala rodit děti. Dnes je matkou šesti dětí a pomalu se snaží vrátit s novou muzikou, ale nejznámější je momentálně pro skandál s neplacením daní a pobytem ve vězení. Často se o zpěvačce mluví jako o arogantní a nespolehlivé ženě.

Pras skládá filmovou hudbu a prakticky jej není vidět. Podle jeho slov mu to vyhovuje. Wyclef to také zkoušel sám a sklidil celkem úspěch, ale nyní již jen skládá a produkuje pro ostatní autory a je v tomhle směru respektovaným umělcem. Dokonce se chtěl stát prezidentem Haiti, odkud pochází a kde se po hurikánu hodně angažuje.

Skupina se sice zkoušela vrátit v roce 2004, ale bylo z toho jen pár koncertů, a jelikož mezi členy panuje nenávist ( podle všeho Pras nedokáže Lauryn odpustit její úspěch), skupina po pár měsících šla od sebe nadobro.