„Víte, já o trpělivosti něco vím, a když jsem viděl, jak tu na mě čekáte již několik dnů, tak jsem se musel s vámi potkat,“ uvedl právě propuštěný vězeň. Novinářům a příznivcům děkoval za projevenou náklonnost.

Kam povedou jeho první kroky, ovšem přesně neprozradil. „Nejprve se musím rozkoukat a potom se uvidí, co bude dál.“ Přesné informace z pochopitelných důvodů uvádět nechtěl.

Dále děkoval především prezidentu Zemanovi. „Prezident Havel mi sliboval, že mi milost udělí jeho nástupce. Po něm přišel prezident Klaus a ten mi milost sliboval deset let. Potom přišla amnestie a na milost nedošlo. Když nastoupil prezident Zeman, nikdy mi nic nesliboval. Pouze řekl, že se bude přimlouvat. Udělenou milost považuji za dostání slibů z minulosti.“

Prezidentovi prodlení s podpisem milosti nezazlívá. „Pan prezident veřejně oznámil, že mi udělí milost a to pro mě bylo klíčové. Věřil jsem mu.“

Na otázku, jestli bude své propuštění nějak oslavovat, například skleničkou alkoholu, odpověděl, že je abstinent a vždy jím byl. Z vězení mu prý nikdo chybět nebude, i přesto, že tam potkal pár „normálních lidí“.

Mimo očekávané dotazy se řešil také Kajínkův zevnějšek, ve vězení totiž evidentně nabral svalovou hmotu a v neonově zeleném tílku mu to slušelo.