Psal se rok 2009, když Charlu Nash v Connecticutu napadl rozzuřený šimpanz její kamarádky. Při jeho brutálním útoku žena přišla o oči, ústa, nos a části rukou.

Od té doby Charla prodělala několik operací včetně úplné transplantace obličeje. V současné době žije v domě s pečovatelskou službou v Massachusetts a snaží se vyrovnat s následky traumatu.

„Není to jednoduché. Ztratila jsem nejen sebevědomí, ale i podstatnou část svojí nezávislosti. Dřív jsem dokázala sama vyměnit píchlou pneumatiku a dnes se nemůžu bez pomoci ani najíst,“ říká šedesátiletá Charla, která nedávno dostala nové zuby. „Na steaky si musím nechat zajít chuť, ale požvýkám teď alespoň kuřecí maso nebo pizzu,“ komentovala to.

Své dny Charla tráví poslechem audio knih, procházkami po chodbách a sněním o návratu domů. „Lidé se mě straní. I místní zaměstnanci si ode mě udržují odstup, snad ze strachu. Někdy už ani nemám chuť žít,“ postěžovala si.

Kromě toho se Charla angažuje v boji za přijetí zákonů omezujících chov exotických zvířat. „Vzpomínám si, jak mi toho šimpanze bylo líto. Přemýšlela jsem o tom, jak je možné, že ho kamarádce vůbec dovolí mít doma. I o tom, co by se mohlo stát, kdyby se jednoho dne dostal ven z klece… Zvířata mám ráda, ale tohle prostě nejsou domácí mazlíčci,“ uzavírá.