Je velmi smutné, že Michael Schumacher (45) leží v Grenoblu v kómatu poté, co spadl na lyžích. Je to smutné, protože je to ještě mladý člověk, má děti, dokázal v motosportu velké věci a je vzorem pro svoje nástupce, a je to smutné hlavně proto, že přežil mnoho havárií, aby jeho život snad skončil během banálního lyžování. Tak to je smutné.

A dost, dál už nic. Není to žádná tragédie pro lidské pokolení, neotřese to ani ekonomikou ani stabilitou vlád, země nepozbydou své svrchovanosti a moře nevystoupí z břehů. Je to prostě jeden osud jednoho lidského života, ať už věříte, že byl tak naplánovaný, nebo je to celé dílem náhody. A zatímco Schumi leží v Grenoblu bez známek života a neví o sobě, hysterická veřejnost žije za něj. Před nemocnicí, na sociálních sítích, kdekoliv, kde je jen možné předvést svou hlubokou účast.

Výkřiky do tmy za jeho uzdravení. Plakáty a transparenty, dav houfující se před nemocnicí. Potud v pořádku. Pakliže se ale hysterická veřejnost hodlá vydat na pochod za Schumiho 45. narozeniny, které měl včera, 3. ledna, je naprosto logickým důsledkem obrana proti tomuto pokrytectví, a to v podobě černého humoru. Na českém Facebooku už zase lítají kruté vtipy na stav Michaela Schumachera, které jsou stvořené možná hlavně proto, aby se plačky a lamentači a mravokárci, kteří k uctění úmrtí svého dědy nezapálí ani svíčku a přitom vzývají boha za uzdravení Schumachera, chytili za nos.

Schumi si včera přiložil na hřbet 45. křížek a měl k tomu i přehlídku před nemocnicí, tedy kdyby na ni viděl. K tomu zahlcený Twitter, kterým znělo jen jedno – Dej bože, ať se uzdraví, Schumi, drž se a bojuj. A já se ptám – kde byli ti samí lidé minulý rok 3. ledna 2013? Kdo se modlil před rokem, když si Schumi vyrazil s manželkou a s dětmi na večeři a pak rozbalil nové porsche? Kdo kam šel k uctění jeho loňských narozenin? Nikdo, protože 99 % lidí ani nevědělo, že má narozeniny.

Když už se nemůže hysterický občan vybít v Grenoblu a ukázat místnímu tisku a kamerám svůj krásně namalovaný plakát a do Marlboro-overalu navlečené dítě, tak alespoň usedne k počítači a lamentuje. A kárá. Kárá všechny, kdo neprojeví dostatek soucitu a lítosti s naprosto cizím člověkem. Kárá ty, kdo si v těchto tragických dnech dovolí neslýchanou drzost vyjet na hory. Lewis Hamilton asi zíral jako puk, když dva dny po Schumacherově nehodě vyjel na lyže a dal na Instagram svou fotku. Prý je arogantní, neuctivý, nemá soucit a měl by projevit aspoň kousek ohleduplnosti, když teda ten Michael leží v tom kómatu, Lewisi, styď se!

Projevit účast a soucit s oblíbeným člověkem se dá i vkusně, když už někdo má tu potřebu. Stačí napsat povzbuzující vzkaz, pokud je vaše starost opravdová, pošlete kytku nebo pozdrav jeho managementu, který to předá Schumiho manželce Corinně, ta ostatně potřebuje účast daleko víc, než Schumi, který neví, co se s ním děje. Stanovat někde a vyhrožovat cizím lidem Schumacherovo uzdravení rozhodně neuspíší. A v případě, že se dočkáme dobrého konce a sedminásobný mistr světa se zase postaví na nohy, s velkým napětím budeme čekat na 3. leden 2015. Kolik mu popřeje lidí. A kolik za něj bude chtít jít na pochod…