„Hodně slyším o drogách, od marjánky přes hašiš, pervitin, LSD až k heroinu. Každou chvíli čtu, že se někdo předávkoval a zemřel. V tomhle jsem naprosto nezasažená, nevím, co se bere jako pilulky, co se píchá injekcemi, co se kouří. My jsme z blbosti kouřili taky, ale jen laciné cigarety, to se člověk chtěl zdát starší, zkušenější, dospělák, i když nepřehlédnutelně vypadal na těch svých patnáct. Někdo u toho zůstal, někdo se pak horko těžko této neřesti zbavoval, u mne to šlo jednoduše, přestože jsem se už dostala na krabičku denně. Ono je divadlo takové doupě, kde se hodně holduje kafi a cigaretám a alkoholu, těžko se tomu ubránit,“ vypráví v knize Procházková, která naposledy před kamerou stála coby stárnoucí Lída Baarová ve stejnojmenném snímku.

V knize herečka odhaluje i to, jak si během divadelního představení užívala erotické chvilky s kolegou! „Na jevišti mi začal šeptat do ucha těmi nejoplzlejšími slovy, co hodlá se mnou udělat. Byla jsem naprosto zmatená, ale v zákulisí byl opět tím mírným, milým kolegou, už jsem si dávala za vinu, že jsem se přeslechla, že to není možné, až do příštího představení, kdy se to opakovalo s ještě větší vulgaritou znova. A pokračovalo to dál a ještě dál, až nejdál, zády k hledišti mi ukazoval svůj vztyčený pyj, v rámci hraní mi strkal jazyk do ucha,“ netají se.