Gábina Gunčíková v obskurní show jménem Eurovize obsadila předposlední místo. Moc nechybělo a její jméno jsme našli na samém dně.

Má cenu tedy účast ve finále nějak slavit? Určitě ne. Tahle evropská estráda má jediný cíl – vydělat peníze a odvést pozornost od skutečných problémů, kterým Evropa čelí. A Gábina do tohoto cirkusu skvěle zapadla.

Eurovize si hraje na nepolitickou show, do které nemá smysl zatahovat historické problémy, které dělí národy. Pak tedy nechápeme, jak mohla zvítězit ukrajinská agitační píseň popisující násilné vyhnání Tatarů z Krymu. Jak to tedy máme chápat? Že o politice se zpívat nesmí, ale Ukrajinci dostanou vítěznou výjimku?

Pojďme ale zpět ke Gunčíkové. Že se dostala do finále, je její osobní úspěch. Že pak propadla, je osobním neúspěchem. Gábina od finále čekala více, ale Evropany nezaujala. A to nemluvíme o žádné křivdě a komplotu, prostě tu byli mnohem lepší.

Kvičení Čechů na sociálních sítích, že Gábině posílali hlasy, a je tudíž nemožné, aby skončila předposlední, pak dokonale ilustruje, že Eurovize je slaboduchou show pro slaboduché publikum. Kdo se veřejně chlubí, že Gábině posílal hlasy, tak se pasuje do role idiota, který nepochopil, že nejde posílat hlasy krajanům. Během přímého přenosu tato základní poučka zazněla mnohokrát, ale Češi stejně tvrdošíjně zkoušeli hlasy posílat Gunčíkové…

Rozčarování, že Gabča nevyhrála kvůli nějakému zákulisnímu spiknutí, je opravdu úsměvné. Gabča nevyhrála, protože ukrajinské téma o Krymu je moderní a je IN. Gabča byla OUT. Ale ještě více OUT jsou ti, kteří jí posílali hlasy…