Milá Šárko,

chtěl jsem tě tím diskutovaným včerejším textem génia jen hecnout, ale trošku jinak… Nevadí, taky dobrý. Že jsi trošku neurotická, jsem si všiml už dříve, k tomu ta šlupka do hlavy, stres, tlak, frustrace, no prostě mělo mi dojít, že místo abys padla na kolena a poděkovala mi za pravdu, kterou ti děcka z tvé komunity dát nemohou, budeš mít potřebu se proti mně vymezit, což je trošku pod úroveň, a červ jako já si tvou pozornost až ze Soči nezaslouží, ale tak bylo to od tebe vtipné a adekvátní, kdybys viděla ráno tu poradu…

Byla živelná, a když jsme se všichni proboxovali kulometnou palbou sněhových koulí dovnitř, padaly tyto návrhy, jak reagovat na tvou výzvu tvým věrným, aby mi někdo rozbil držku:

Agáta: Vyhodit Pavla na ulici před redakci (Václavák), někdo, kdo nemá na prkno ho na tuty sejme, děti půjdou akorát ze školy, bude prdel.

Vydavatel Tomáš: Novotný prémie deset tisíc za rekordní článek a zrušte ten redakční výjezd do Špindlu, ještě nás tam zmlátí všechny. Víte, co jí fandí lidí?

Zástupkyně šéfredaktora Barbora: Pavel se omluví Šárce, všem olympionikům, zimním sportům jako takovým a věnuje prémii od vydavatele na děti, co nemají nohy a nemohou jezdit na prkně.

Nikol, vedoucí Novotného kanceláře: Ten třináctiletý snowboarďák, co se dobývá dovnitř a má v ruce místo permice sekeru, bude za chvíli problém, už ty dveře dlouho neudržím.

JUDr. Sauer, právní oddělení vydavatele: Když ji zažalujeme, nejde to prohrát, to by nám vyhrála i Verešová proti Perry Masonovi, ale nasereš lidi a nebude to mít efekt. Ale jestli do toho jdeš, tak hlavně musíme vytočit celou tu komunitu, takže pojďme spolu s ní žalovat i Černíka za spolupachatelství, vždyť to šířil po Facebooku, to se prknaři poserou, třeba se k tomu vyjádří i Jágr a bude reklama.

Redaktorka Veronika: Hlavně ať Novotný veřejně deklaruje, že ten fiátek před redakcí není jeho. Mám vypuštěná kola, hůlku v předním skle. Jo, a Mádl si mě odstranil z přátel!

Redaktorka Markéta: Nechci sýčkovat, ale ten balík, co přišel z Vrchlabí, tiká.

Petr Novotný – šedá eminence redakce: Ty jsi fakt idiot, víš, co stálo peněz tě dostat z ústavní péče až do šoubyznysu? Nevadí, jde se dál, ale s těmi Brankami, vteřinami musíš ještě počkat, vystřídáš Vichnara až na podzim, teď jsou nasraní i naši komplici na nejvyšších postech, mám tři nepřijaté hovory od Putina a prý mě, svatá matko, shání Ota Černý!

Pavel Novotný: Hlavně neudělat chybu, dojaté stádo jí zobe z ruky, musím prohlásit něco infantilního jako Agáta, ale abych zároveň zaujal snowboarďáky, vezměte mě někdo židlí po hlavě a řekněte mi něco smutného, chci natočit omluvné video a musím vypadat zuboženě.

Po vyslechnutí všech názorů jsem se v přítmí redakce (máme okna od sněhu, jak na ně od rána létají koule) rozhodl takto:

Velkoryse odpouštím Šárce její zpupnost, přeci jen má před závodem, a navíc jsem proti ní poštval příčetnou půlku národa, která mně a otci, pánovi všehomíra a dirigentovi mé hvězdné kariéry, slepě naslouchá, a to si nezaslouží, nota bene když se praštila do hlavy a v důsledku otřesu mozku si myslí, že Pavel Novotný ji chtěl urážet, zatímco on, který na rozdíl od ní něco dokázal (držím český rekord ve vytrvalostní jízdě na dětské tříkolce, vyhrál jsem Českou pokerovou tour, můžu třikrát a se ženou jsme minulý pátek v řeporyjské sokolovně trefili na maškarním cenu pro masku večera s kreací „Párek v roklíku a Kleopatra“), jí chtěl jen předat doušku upřímnosti, které se jí v obležení našeptávačů z řad zkouřených pubescentů u stánku pod sjezdovkou tolik nedostává.

Takže když se dostane do finále U-rampy, nepodám na ni trestní oznámení a vyzvu veřejnost, ať je velkorysá, protože mýlit se je lidské a všichni jsme v průběhu olympiády v emocích, a tak prorok blahosklonně přimhouří oči a bude dělat, že se to nestalo.

Hodně štěstí zítra, Šárko, odpuštěno, a kdyby to neklaplo, hlavně se nehruť, jsi ještě mladá a to spiknutí rozhodčích v čele se zlou Slovinkou a Američankou (obě jsou nešťastně zamilované do Sáblíkové a nenávidí Čechy) musí přeci jednou skončit.

Jo, a jestli vyhraješ, veřejně se ti omluvím a půjdu ve čtvrtek do centra do práce z Řeporyjí nahý a bosý s nápisem JSEM KOKOT přes celá záda… A přestanu hulit! A tatínek ti zařídí, že ve svěťáku budou od teď všichni rozhodčí z okresu Uherské Hradiště.

A teď už toho nechme, mám na práci i jiné články než ty o neurotických pohodářkách (miluju protimluvy), co dojímají národ rutinním pádem na hlavu při rizikovém sportu, který je živí. Já nejsem sympaťák jako ty, víš? Musím si získávat masu tvrdou prací, géniem ducha a precizností textu a nemám dnes čas na kraviny.

A navíc mám super nápad, jak tu trapnou epizodu, která mě připravila o sympatie proletářů u beden, nechat z fleku odeznít…

Chci odpoledne napsat něco hnusného o Jardovi.