Poblijí nám Prahu, budou dělat bordel, zabedněte okna a modlete se, ať je ti tři dánští policisté, co jsme na to povolali, spolu s naší stovkou policistů navíc v ulicích udrží na uzdě, nebo už město nikdy nebude jako dřív, křičí na mě titulky novin a já jen zírám, zda opravdu čtu o turistech, kteří se rozhodli poctít naši matku stověžatou svou bohatýrskou návštěvou.

Do prdele, co by za to jinde dali, aby jejich metropole byla tak oblíbena turisty, kteří se přijedou se zápaďáckou měnou v kapse pobavit?

Naše hlavní město nabízí neuvěřitelnou síť levných prostitutek v mnoha kategoriích, máme jedny z nejliberálnějších drogových zákonů v Evropě, pivo se dá i v centru města stále koupit pod jedno euro, hostely máme levné… Koho touto nabídkou lákáme?

A že se tu mají chovat jako lidé? Ale prosím vás, vzpomeňte si na sebe a na svůj poslední pařící výlet s partou, když vám bylo osmnáct. Vážně jste nebyli hluční a frackovití?

Ano jistě, o takové „turisty“ tu nestojíme, budete psát do diskuse, pokud jsem vás zaujal. A já se ptám, jací jsme turisté my, jací turisté jsou vaše děti, když je pustíte na podobný výlet. A co vlastně ta děcka z Dánska za svoje peníze tak hrozného provedou?

Pozvrací pokoj, trošku si zakřičí a pojednou. To je toho. Přivítejme je tu tedy s policejním kordonem, hordou novinářů a zdviženým ukazováčkem.

Když budeme v tomhle pokračovat, stane se přesně to, po čem oficiálně voláme, ale přitom je to proti všem zákonům obchodu, pohostinnosti, turismu.

Pojedou příště jinam, zatímco my tu budeme přemýšlet, jak je sem pozvat…