1. Nevysypat vše už v poštovním voze!

Že se jedná o nestandardní zásilku (dostávám měsíčně podobných prášků průměrně jedenáct plus pět psaní s nábojnicí a dvě balíkové bomby), poznala včera už od pracího prášku zasviněná pošťačka a následně slečna, co třídí poštu. Je dobré, má-li prášek vylekat adresáta, aby se začal sypat, až obálku otevře adresát. Nezůstat trošku v růžku obálky, ani jsme netušili, že máme volat policii a děje se něco, co je hodno desetiminutové pozornosti!

2. Adresát byl měl mít šanci smrtící psaní obdržet!

Není nutné se sichrovat, zda je cíl jakoby bakteriologického útoku zrovna v práci, otevře si to, až přijde, ale když už ve středu něco posílám, neškodí se třeba na mém veřejném facebookovém profilu ujistit, že nejsem třeba na dvoutýdenní dovolené či neležím-li doma s týdenní pracovní neschopností po autonehodě. To se pak hovno leknu, když mi odpolko volají z redakce domů, kde se válím, s dotazem, jestli si můžou dělat selfíčka s hasičema a že to bohužel kokeš nebyl.

3. Pošlu bakterie a viry, ne jedlou sodu

Je dobré se ujistit, komu vyhrožuji. Jasně, takového Pepu Abrháma, kterému nevyhrožovali čtyři pokolení dozadu, klepne i z polohrubé mouky říznuté Arielem, ale mě, kterýmu hrozí pořád někdo, tohle kolikrát ani netrkne, že jako někdo něčím hrozí. Jo, obstarat si fakt antrax nebo semtex, tak smeknu klobouk, budu-li tedy mít ještě končetinu, kterou půjde smeknout, ale jedlá soda je fakt trapná. To si posílejte nějakým košťatům, já vyžaduji odpovídající hrozbu, víte vy vůbec, kdo je můj otec a kdo je tady Kníže bulváru?

4. Nenechám na obálce stop jak před iglú, kde je swingers party

Není větší potupy pro vyhrožovatele, než když se mě pak kriminalisté ptají na možné nepřátele jen tak hala bala. Chápejte, je vůbec nezajímalo, kdo to asi tak mohl poslat, protože už měli tolik stop, že si pro něj šli snad rovnou ze zdvořilostní návštěvy u nás doma. Kurva, hlídám si slovosled, písmo, pachové stopy, vhození do frekventované schránky v noci a mimo dosah kamer, ještě bych dodal, že fakt nechápu, jak na to může v dnešní době někdo lepit poštovní známku, kterou je třeba ochmatat a olizovat, ale nechci z toho včerejšího atentátníka dělat úplného blbečka.

5. Posílám, na co se cejtím!

Když jsem úplný kretén, nemusím se hned pouštět do větších akcí s bakteriologickým poštovním útokem. Proboha, tak pošlu já nevím pohled, že je Novotný debil, a v klidu si na mně známé adrese počíhám, až půjde večer z práce, a v klidu ho vezmu po česku zezadu po hlavě šutrem. Dobrý, do učebnic pro budoucí agenty FBI mě to asi nedostane, ale splní to účel, takhle jsem jen pro prdel!