Extra Host David Gránský: Jsem komerční kluk, manuálně neschopnej a doma neumím udělat nic
David Gránský patří mezi nejoblíbenější mladé české herce, proto ho nyní můžete vídat v několika televizních projektech. Kromě toho se sympaťák oženil a nyní ho konečně čeká vytoužená svatební cesta, při které si konečně odpočine. Jsme tedy rádi, že si udělal čas a přijal pozvání do pořadu Extra Host!
Talentovaného a úspěšného herce Davida Gránského můžete nyní vídat v show Tvoje tvář má známý hlas, ale také v seriálu Sestřičky a proslýchá se, že se na něj můžeme těšit i v novém projektu, který má přijít na televizní obrazovky po úspěšném seriálu Slunečná.
David prožívá mnoho novinek i v osobním životě. V červnu roku 2019 se oženil po sedmi letech vztahu s partnerkou Nikolou a nyní konečně za pár dní odlétají na svatební cestu. Také staví domeček za Prahou, kde by rádi založili rodinu.
Gránský se o svém životě rozpovídal v talk show Evy Decastelo s názvem Extra Host, která se natáčela ve stylovém pražském baru WoodHouse Lounge.
Mým dnešním Extra Hostem je David Gránský. Herec, dabér, zpěvák, vynikající tanečník a muž s hlavou v oblacích. Ahoj.
Ahoj a díky za pozvání. Máš to tady hezký.
Je to tady hezký.
Opravdu tanečník jsi řekla? Takhle ses připravovala na dnešní rozhovor?
Ano, já jsem tě viděla v Tváři a přišlo mi, že ti to jde.
No tak toho tanečníka bych vynechal, dabéra možná taky. Jenom příležitostnej dabér.
Ty máš jako naprosto zásadní roli i v mém dabérském okénku, protože Šmoulové.
Šmoulové! Tak to jo.
Davide, to je prostě naprosto zásadní. Ty, i kdybys už nikdy nic nedaboval, tak Šmoulové, prostě…
Jo, to je pravda, to se mi splnil takovej dětskej sen, to už tady zůstane a alespoň mám co pouštět dětem.
Jak ses třeba připravoval na dabing Šmoulů?
No vlastně, na ten dabing se totiž, jako na jedinou disciplínu, nedá vůbec připravit. Protože to nevidíš dopředu. Nikdo ti nic nepošle. Nepošlou ti ani text dopředu. Nic nemáš. Přijdeš tam. Dostaneš sluchátka. A obrazovka, teď ti to tam jede, už ten film, že jo? Takže ti pustí prvně, jak to bude vypadat ta sekvence. Dvě věty, tři věty, no a pak už to rovnou musíš namluvit. Ale zrovna role Nešiky, ať teda divákům řekneme vůbec o jakou roli šlo, tak to je takovej ten, co neustále padá, křičí. Nic se mu nedaří, takže to bylo zajímavý. Prostě to mě bavilo moc.
Když jsme u Nešiky, jak šikovný jsi v reálným životě? Co dokážeš doma vyrobit a spravit?
Vůbec nic.
To je fantastický.
Já jsem manuálně neschopnej, prosím vás. Neumím nic. Tak jako že opravdu nic. Tak jako přitluču nějaký hřebíčky, abych na ně mohl dát obrázky, no a ty hřebíčky jsou stejně nakřivo. Mám opadanou omítku, takže ne. Opravdu, jako tohle ne. To není moje disciplína. Ale já celkově si stojím za tím, nebo trvám na tom, že by prostě lidi měli dělat to, co umí. Pokud chci, aby mi někdo sestavil skříň, tak si zavolám někoho, kdo to prostě umí. Stejně tak, jako když půjdu do nemocnice, tak si nebudu sám chtít odoperovat oko. A stejně tak chirurg si nestoupne na jeviště. Takže ať každý dělá to, co umí.
To, co umí. Ty fantasticky zpíváš. Proč ještě nemáš kapelu?
No, já jsem to totiž jako tak nějak vyřadil tady tuhle… Ne jako nevyřadil úplně, ale od té soutěže, ve které jsem kdysi byl, jako patnáctiletý kluk. Tak samozřejmě jsem chtěl zpívat, hlavně jsem chtěl zpívat. No a nějak to nebylo úplně jednoduchý. Takže sem si řekl, že to asi nebude ta úplně nejlepší cesta. Šel jsem na konzervatoř a přihlásil jsem se na herectví. Tam jsem se dostal, no a začal jsem už točit nějaký věci. A v tom herectví to bylo jako daleko jednodušší pro mě. Takže sem usoudil, že mi to možná jde líp. K tomu ale neustále dělám spoustu muzikálů. A vidíš, že teď dělám i hudební pořady. Zpívám, nazpíval jsem i znělku k seriálu Ohnivý kuře, kde jsme spolu hráli.
Ano.
Takže je spousta příležitostí, kde si zazpívat.
Mimochodem, když jsme u těch seriálů, tak zmíníme seriál Modrý kód, kde se ti na Vánoce povedl takový hudební majstrštyk.
No to je taky taková jedna z těch věcí, protože já jsem takovej jako činnej neustále. Já nedokážu posedět. Jsem neuvěřitelný workoholik a pořád chci něco vymýšlet. Něco nového. A tohle byl prostě projekt, kdy jsem si řekl, že je potřeba poděkovat těm zdravotníkům. Za jejich práci. My točíme jeden seriál z lékařského prostředí neustále. Dělali jsme takový ty vzdělávací spoty. Jak mají lidi nosit roušky, jak si mají mýt ruce. Jak by měli dodržovat rozestupy. Tak mě napadlo, že bychom to mohli propojit. A shodou okolností můj brácha prostě skládá, teď šestnáctiletej. Dělá prostě super věci, co se týče hudby. No tak jsme to tak nějak zkusili rozjet a podařilo se a ještě teď po Vánocích. Protože já jsem si říkal: Ta vánoční písnička, kterou jsme udělali se seriálem Sestřičky, má strašně krátkou životnost. To máš dva týdny. Vypustíš to prostě v polovině prosince a po Vánocích už nikdo vánoční písničky neposlouchá. Nicméně, ještě teď po Vánocích to pořád jako narůstá. A v březnu to dosáhlo miliónu zhlédnutí.
Plánuješ ještě něco dalšího? Když tohle mělo takový úspěch?
No zatím ne, člověče. Zatím ne, nejsem zase takovej blázen, takovej střelec. A teď opravdu, já už jsem ti to říkal mimo kamery. Vy jste mě zastihli v tom největším mém rozkladu. Ne profesním, ne osobním, ale jako psychickým a fyzickým. Takže teď se necítím vůbec na nic. Teď mi stačil pořad, nebo show Tvoje tvář má známý hlas. K tomu samozřejmě seriál Sestřičky a to mě bohatě jako dokázalo vyčerpat.
Jak vypadá tvůj volný čas, protože vím, že jsi workoholik. Umíš odpočívat? Jak to vypadá?
Umím odpočívat ,ale to podle mě není věc, která se líbí mojí ženě, protože, když já mám konečně ten den volna, tak ho chci logicky strávit doma, že jo. Klasicky na gauči, pustit si na tom Netflixu nějakou tu záležitost. Prostě se dívat na nějaké věci a užívat si sami sebe. No a ona by ráda samozřejmě výletovala. Každá žena je ráda, když má toho chlapa doma, takže hned naplánuje výlet. Nějaký výlet, nějaký program a tam dochází k lehkým třenicím, ale většinou mi ustoupí nebo prostě bohužel musím ustoupit já.
Mimochodem, když jsme u tvé ženy. Vy jste spolu 11 let? Jste vlastně pořád ještě novomanželé, protože, to je, dá se říct, relativně čerstvé. Ty jsi jí složil píseň.
Jo, no.
To je strašně romantický.
Vy ženský to máte tak strašně rády.
Máme.
Já bych z toho nerad dělal nějakou jako kauzu. Ale to bylo jako složil píseň. No, jako složil. Složil jsem to teda společně s mojí kamarádkou, skladatelkou Elis Mrázovou.
Která je taky nesmírně talentovaná. Taky tady byla.
Nebyla to jen moje práce. To bych chtěl říct, ale ten nápad tam vzniknul samozřejmě na svatbu jako překvapení a paradoxně to byla jediná věc. Do teď to nechápu, jako kdyby něco tušila, kterou moje žena absolutně neřešila, což byl novomanželský tanec. Jako vůbec ji nenapadlo vybrat písničku, přitom řešila naprosto všechno. No a do poslední chvíle novomanželský tanec nic, už svatební den, pořád nic. No a pak ten okamžik a pustila se ta písnička, jako vůbec nevěděla, tancovala jako jen tak se mnou. Takže jako nějaká písnička. Pak jí to samozřejmě došlo. Všem ostatním okolo to došlo, protože ti to taky nevěděli a byl to fajn okamžik, ale vlastně to překvapení… No, to bylo hlavně jenom kvůli tomu překvapení, jako, že… To mě na tom bavilo. Mě baví překvapovat lidi. Mně baví obdarovávat lidi. Mám z toho větší radost, něž z toho dostávání. To asi každý ne?
Jak kdo. Já to mám dost podobně.
Rádi dáváme dárky všichni.
Jaký nejhezčí dárek, jsi ty v životě dostal?
Tak to ti neřeknu. Netuším, protože já si na to fakt moc nepotrpím. Jsem docela ze skromných, dětských poměrů, takže já jsem byl vděčnej za cokoliv. Ale všechno, všechno já se… Mě právě spousta lidí ráda obdarovává, protože já kolem všeho udělám takovej tanec, že třeba kamarádi se rozhodli, že na každou návštěvu, kdy k nám jedou domů, tak nám přivezou úplnou ptákovinu. Jako, že sošku nebo svíčku, protože jenom milujou ty naše reakce. Rád se raduju prostě z věcí. Ale jakej konkrétní dárek, na to ti bohužel neodpovím.
Mimochodem, máš nějaký recept na to, protože ty nejenom, že vypadáš mladě, ale ještě jsi relativně mladej kluk a s partnerkou jste 11 let. Většinou ty jako mladý lásky úplně nevydrží. Máš nějaký tajný recept? A ještě v tom showbusinessu je to strašně jako těžký.
No tak ona z toho showbusinessu právě jako není. To je myslím to důležitý u mě, protože nám to tak funguje. Ale jsme spolu od mých sedmnácti let. Je pravda, že je to jako dlouho, ale nechci si to připouštět a nám to vůbec tak nepřipadá hlavně. Je tam nesmírná dávka tolerance samozřejmě, protože, co ona musí strpět a vydržet, chudák. To bych nevydržel. A teď nemluvím o nevěrách a takových věcech, to absolutně, jako ne. Ale…
To všechno okolo.
To všechno okolo. Ten nátlak, a to, že vlastně přichází i ona trošku o to soukromí. To, že i teď ona sama začala na tom Instagramu nějak jako fungovat. A tak, nevím. Je to takový prostě jako složitý a vlastně ji v tom obdivuju, ale co se týče toho vztahu ty recepty, jako neexistují. Podle mě neexistují. Tak vy jste spolu taky strašně dlouho s manželem, ale kde je ten recept, v čem je ten recept?
Třináct.
Tak je to asi tolerance, důvěra. A takový to parťáctví vzájemný, že my jsme vlastně nejlepší kámoši. Zároveň.
Vrátíme se k práci. Ty jsi prakticky od patnácti, šestnácti let neslezl z televizních obrazovek. Jaký je to pocit?
No na chvilku samozřejmě slezl, ale…
To bylo ale jenom kvůli tomu, že jsi podle mě nemohl.
Bylo to tak v roce 2008. Pěvecká televizní soutěž X – Factor, tehdy to moderoval Leoš Mareš. My se k tomu teď rádi vracíme, když se potkáme. Vlastně, že jsme se viděli takhle dávno. On tam oslavil svoje třiatřicátý narozeniny, v den, kdy já jsem vypadl ze soutěže. Což je, no je to třináct let nějakých, 2008.
No, a jaký je to pocit?
No tak, pocit je to krásnej, protože já tu profesi miluju. A dělám jí, protože jí mám rád a bez toho nedokážu být. A myslím tím tu profesi jako celek. Myslím tím právě to herectví, myslím tím tu hudbu, myslím tím ten zpěv. Myslím tím to moderování, který se k tomu tak jako nabalilo. Ty jsi byla taky víceméně u těch začátků, že jo? Myslím i ten dabing a myslím tyhle televizní soutěže nebo show, protože já jsem prostě komerční kluk. Ačkoliv miluju divadlo a těším se, až se do něho vrátíme. Tam to vždycky tak jako vyrovnávám v tom divadle. Ale jinak miluju tu komerci a tu televizní zábavu. Mě to strašně baví.
Máš ještě trému?
Mám, mám. Měl jsem samozřejmě vždycky daleko větší trému, ale podle mě se jí člověk nezbaví. A vlastně čím jsem starší, tím mám větší. Jako ne, takhle. Už to není taková ta tréma, že by se mi rozklepaly kolena, ale je to ta nervozita no. Ta zodpovědnost.
Máš větší trému třeba v televizi, když si vezmeme třeba show Československo má talent,
anebo máš větší trému třeba v divadle, když hraješ Muže se železnou maskou? Což je nádherná role.
Je, je. Děkuju za zmínění. No tak v show Československo má talent samozřejmě ta nervozita nebo ta tréma, ta zodpovědnost, o které jsem mluvil, je možná daleko větší i tím kolik lidí to vidí. Takže Česko, Slovensko, dvě země v prime - timu, prostě v sobotu večer. Je to zodpovědnost, ale zase u toho představení záleží, po kolikáté to hraju. Jestli je to premiéra nebo jestli už to prostě hraju po třicátý, že jo? Tak to už jsem daleko klidnější. Ony ty premiéry a to vlastně i v show Tvoje tvář má známý hlas, jsou prostě stres v tom, že máš na to jen týden a máš jenom jeden pokus. Je to premiéra s derniérou zároveň. Skončí to a ty se připravuješ už zase na dalšího nějakého interpreta. Takže v tom je to ten stres, když je to poprvé.
Mimochodem Tvoje tvář má známý hlas, spoustu lidí si říká. Jo, oni si to v klidu předtočí. Ale já tím, že jsem tam jednou byla, tak jsem zjistila. I já jsem si myslela, že se to jako předtáčí, že máte X pokusů, dokud se to nepovede. A já jsem zjistila, že vy si to jako nazkoušíte a pak se jede naostro a je úplně jedno jestli to zkazíte nebo ne. Což je teda šílenej tlak.
No, takže tam je ten stres samozřejmě největší a všichni ho pociťujeme celá ta parta těch soutěžících, protože víme, že to tam týden zkoušíme. Je tam zainteresovaných nespočet složek od právě maskérů, kostymérů, ale i světla, pyrotechnika, rekvizitáři tam vytvářejí šílený prostě kusy hradeb a já nevím, co je zrovna potřeba. No a pak prostě vy to poděláte, na vás to potom stojí a padá, že jo? A mrzí vás to kvůli těm všem stovkám lidí, které pro to ten týden dřeli stejně jako vy, ale bohužel se to tou trémou, nervozitou nepovede.
Vrátím se ještě k divadlu, představení Tarzan. Tam jsi ztvárňoval Tarzana a měl ses na to fyzicky připravit. To jsi nějak skočil, prý?
No ne, tak tu fyzickou přípravu, jsem úplně neskočil, protože ta fyzická příprava probíhala v rámci těch tří měsíců toho zkoušení, kde my jsme měli ty akrobatický kurzy a zkoušeli jsme lézt po těch lanech a po těch šálách a vyšplhávat se a dělat tam různý přemety, výmyky, všechno vlastně, jo. Ty tři měsíce jsem strávil v tom tarzanovským. První dva týdny jsem vůbec necítil zadek, stehna, lýtka, nic. A pak si na to to tělo zvykne, jsem zvědavej, jakej bude návrat, mimochodem, na prkna. Ale ta fyzická příprava tam probíhala během toho zkoušení a je to krásný představení. Hlavně Phil Collins, tak jako, promiň. Phil Collins, luxus. Živý orchestr, přímo licence Disney. Tam je vlastně všechno, co to má mít. A je to, je to prostě skvělý. Máme tam artisty přímo z La Putyky, že opravdu to stojí jako za vidění.
A poslední věc, kterou bych tady chtěla probrat je ještě jedno divadlo, ve kterém hraješ. Hraješ u Hany Gregorové Brzobohaté a hraješ ve fantastických komediích. Jak se ti hrají komický záležitosti?
No tak komický záležitosti se mi hrají vlastně dost podobně jako ty dramatický nebo jiný. Je to prostě role, vlastně ta pestrost toho výběru, co člověk může hrát. Tak zase v Muži se železnou maskou je dramatický. Támhle je to civilní v seriálu, támhle je to zase show a tady je to prostě komediální záležitost a je to skvělý odreagování a vlastně to Strašnický divadlo, kde momentálně působíme s tímto souborem Hanky Gegorové, tak je taková moje srdcovka. To si opravdu užívám, těšíme se na sebe. Do teď si vypisujeme, máme WhatsApp skupinu. Tak si píšeme, jak se na sebe těšíme atd., atd. A zrovna komedie Tři letušky v Paříži, patří jako k tomu nejlepšímu, i když neděláme jenom komický záležitosti nebo komedie.
Ano, Cyrano…
Děláme Cyrana z Bergeracu a to je zase velký drama, i když tam samozřejmě trošku prosákne ten Hančin… Hanky Gregorové humor, což je dobře, protože nás to odliší od těch všech verzí jinde.
Jaká je Hanka šéfová?
No Hanka je ta nejlepší šéfová, jakou si člověk může přát. Hanka vlastně. Jo, chtěl jsem říct, že není úplně šéfová. Ona dokáže být šéfová, ale neznám jediného režiséra a šéfa, který by vám na zkoušky nosil prostě tuny jídla a pití. Záleželo mu na tom, jak se jako cítíte. Všem režisérům je to docela jedno, jak se cítíte. Prostě vylez na to jeviště, a kdybys měl depku nebo cokoliv jiného, tak prostě předveď fantastickej výkon. Tak Hanka je v tomhle velmi lidská, srdečná taková. No, to je Hanka, no. Kdo ji zná, tak ví. A média bohužel dokáží ublížit a všem bych přál, aby ji poznali, protože je to fakt skvělá ženská.
Celý rozhovor s hercem Davidem Gránským si můžete poslechnout v úvodním videu.
Další hosté pořadu Extra Host ➔
Související články
Kalousek torpéduje zevnitř vlastní stranu a to se nedělá, míní poslanec TOP 09 Kolář
Nechutné útoky na politika Ondřeje Koláře: Manželce vyhrožovali zneužitím, jemu smrtí
Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad
Drsné vzpomínky Josefa Klímy na devadesátky. Hrozili mu uříznutím hlavy, mocným šlapal na paty
