Martina Chudáčková z Brna (19) miluje koně. Před rokem 29. srpna 2015 ale kvůli svojí lásce málem zemřela. Měla slavit svoje 18. narozeniny, ale stala se velká tragédie. Dívka se totiž ještě před oslavou chtěla projet na své oblíbené klisně. Jenže kůň zakopl a dívku zalehl. Ihned byla převezena do nemocnice, ale byla v kritickém stavu.

"Jednu ledvinu jí vzali hned a druhou se pokoušeli zachránit, ale marně. Přišla o ni na operačním sále o čtyři hodiny později, stejně jako o slezinu. Měla pohmožděné srdce, poraněné plíce, zlámaná žebra,“ řekla eXtra.cz otec Pavel. Její zranění tak byla opravdu devastační. Pro rodinu to byla velká rána!

"Naštěstí jsme se dostali do rukou výborných doktorů. Nejdříve to bylo samozřejmě pro nás pro všechny moc těžké, viděli jsme všechno černě, ale holka je navíc statečná a má hodně optimismu, takže přece jen začalo svítat na lepší časy,“ vzpomíná otec.

"Sotva ji probudili z umělého spánku, první co bylo, tak se ptala jak je na tom Strelka a hned poté chtěla na jipku televizi, aby se mohla dívat na dostihy,“ řekla maminka Monika, která se už teď usmívá.

„Největší naše starost bezprostředně po neštěstí byla se sháněním nové ledviny pro transplantaci. Dostali jsme se sice do registru žadatelů Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně, ale zatímco byla holka na umělé ledvině, snažili jsme se především pomoci i sami,“ vzpomíná pan Chudáček. Martina trávila v nemocnici skoro tři čtvrtě roku a pro všechny to bylo velmi těžké období.

Ledvinu jí chtěla darovat snad celá rodina. Dokonce i babička a maminka, ale ty měly v té době zdravotní problémy, tak to bohužel nešlo. „Já se nabízel hned od počátku. Byl jsem vhodným dárcem, jsem podle lékařů zcela zdravý a byl jsem odhodlán dát ledviny obě. To ale není možné,“ popsal otec Pavel. Nejvhodnějším dárce byl tak dívčin otec. Když se zjistilo, že jí může darovat ledvinu, svitla jim naděje.

Ledvinu otci odebrali letos 1. června 2016. Na operačním sále mnohem delší dobu, než jeho dcera. Ale obě operace byly úspěšné. „Pro mě jako chirurga to byla standardní operace, pro představu odběr ledviny otce trval 3 hodiny, vlastní transplantace pak 90 minut. Na druhou stranu musím říci, že jejich příběh – příběh otce a dcery patří k těm výjimečným,“ svěřil se se svými pocity ředitel CKTCH Petr Němec.

Martina se hned po operaci cítila dobře a byla plná optimismu. A jediné na co myslela, byly právě koně, kteří ji málem připravili o život. U jejího otce trvala rekonvalescence mnohem déle.

"První tři dny jsem si nedokázal obout ani boty. Na neschopence jsem byl skoro tři měsíce, naštěstí měl zaměstnavatel pochopení. A naštěstí máme taky vynikající ošetřující lékařku paní Soňu Štěpánkovou, která je nejen naším andělem strážným, ale také mi poradila důraznější postup vůči pojišťovně, kde jsem nejprve slyšel, že mám nárok jen na nemocenskou, teprve pak mi, jako dárci doplatili peníze do průměrné mzdy,“ dodává Pavel.

Martina se už teď vrátila do sedla a na svoje milované koně nedá dopustit. Všichni o ni mají strach, ale svůj koníček si rozhodně rozmluvit nenechala. "Jasně že teď máme větší strach, ale na koni jezdí Martina od čtyř let, kdy jsme jí koupili prvního poníka. Takže Martina jezdí zase. I když závodit jako manžel už nikdy nebude,“ řekla maminka Martiny, která počítá že za 8 až 15 let bude muset darovat dceři také ledvinu, až jí doslouží ta tatínkova.